Klimatické změny
Zabrání emise skleníkových plynů nástupu doby ledové?

Další doba ledová by podle propočtů měla začít nejpozději za 1500 let, kvůli vysoké koncentraci emisí v ovzduší ale zřejmě vůbec nenastoupí. Tvrdí to tým britských, amerických a norských vědců v časopise Nature Geoscience.

Poslední doba ledová skončila zhruba před 11 500 lety. Experti nyní s využitím údajů o oběžné dráze Země a jiných dat našli v historii meziledové období, které se nejvíc podobá tomu současnému, a pokusili se namodelovat další vývoj klimatu. Další doba ledová by tak podle nich měla nastoupit během příštích 1500 let, pokud by to koncentrace skleníkových plynů dovolily.

Tým pod vedením Lukea Skinnera z Cambridgeské univerzity spočítal, že aby mohlo dojít k zalednění, musela by koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší klesnout pod 240 objemových jednotek v milionu objemových jednotek vzduchu (ppm), současná hodnota se ale pohybuje kolem 390 ppm.

Už před průmyslovou revolucí se však koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře podle modelů pohybovala kolem 280 ppm, což by nástup doby ledové nedovolilo. Zatím nevíme, jestli je současná doba meziledová "přirozeně" něčím netypická, nebo má i předindustriální zvýšení koncentrace skleníkových plynů na svědomí člověk. Jedna z hypotéz totiž říká, že člověk začal ovlivňovat klima už před několika tisíciletími díky přechodu k zemědělství a chovu dobytka.

Hledání rovnováhy

Odpůrci omezování emisí novou studii vítají jako důvod, proč se vypouštěním skleníkových plynů neznepokojovat, ale naopak je podporovat. Server BBC připomíná, že kupříkladu britská lobbistická skupina Global Warming Policy Foundation připomněla v této souvislosti esej astronomů Freda Hoylea a Chandry Wickramasinghea z roku 1999, podle nichž "obnova podmínek doby ledové bude znamenat ochromení velké části hlavních světových zemědělských oblastí, což nevyhnutelně povede k vyhynutí většiny současné lidské populace".

"Musíme spoléhat na udržitelný skleníkový efekt, abychom zachovali současné příznivé světové klima. To zahrnuje i vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, proti čemuž chybně brojí ekologové," dodali zmínění vědci ve své studii.

Luke Skinner podobnou reakci očekával. "Je to zajímavá filozofická otázka: dařilo by se nám v teplém světě (meziledového období) lépe než v době ledové?"

"Pravděpodobně ano," odpověděl si. "Ale pomíjíme zde jeden důležitý fakt, a sice, že my nesměřujeme k udržení stávajícího teplého podnebí, ale k jeho dalšímu ohřívání. A přidávat CO₂ k teplému podnebí je velmi odlišné od jeho vypouštění do chladného klimatu. Tempo a míra změn způsobených CO₂ je bezprecedentní, a jestli si s nimi nebudeme umět poradit, budeme čelit obrovským důsledkům," dodal Skinner.