Bahník západoafrický je v mnoha ohledech podivuhodná ryba. Díky plicím vzniklým vychlípením jícnu a střeva může dýchat vzdušný kyslík a období sucha přežívá ukryt v bahně. Nyní vyšla najevo další zvláštnost. Bahník dokáže chodit po dně, přičemž místo nohou používá břišní ploutve.
Zoologové z Chicagské univerzity chovali bahníky v průhledné nádrži a jejich pohyb filmovali. Díky tomu zjistili, že se ryby odrážejí ploutvemi ode dna. Někdy pohybují oběma břišními ploutvemi zároveň a primitivně se jimi odstrkují, ale dovedou je i střídat. Jejich pohyb pak připomíná vlnivou chůzi mloků, byť k ní používají pouze jeden pár končetin. Autoři objevu o tom informují v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Ploutve jsou tenké a na první pohled se k chůzi vůbec nehodí, objev proto zoology překvapil. Ve vodě, která tělo nadnáší, ale bahníkovi jednoduché "nohy" evidentně zcela postačují.
Paleontologové se dosud domnívali, že se chůze u obratlovců vyvinula až v souvislosti s jejich pronikáním na souš a vyžádala si anatomické úpravy končetin včetně vzniku pánevního pletence. Bahník ukazuje, že chůze může být výrazně starší a mohla vzniknout u živočichů, kteří na výlety na souš ještě ani nepomysleli.
Stopy, které bahník střídající při pohybu levou a pravou ploutev v podkladu zanechává, se nápadně podobají fosilním stopám, jež paleontologové dosud přisuzovali prvním obojživelníkům. Nyní proto musí pečlivě zvážit, jak fosilní záznamy interpretovat.
