Světový fond na ochranu přírody (WWF) zveřejnil seznam 1060 nově popsaných živočišných a rostlinných druhů, které biologové objevili na Nové Guineji v letech 1998 až 2008. Ostrov tak potvrdil svou pověst jednoho z center světové biodiverzity.
Mezi nováčky zařazenými do seznamu světového biologického bohatství je 580 druhů bezobratlých, 218 rostlin (z toho téměř stovka orchidejí), 134 obojživelníků, 71 ryb a paryb, 43 plazů, 12 savců a dva ptáci. Jsou mezi nimi například sladkovodní žralok, nový druh delfína nebo stromový vačnatec kuskus.
Ráj biodiverzity
Nová Guinea vděčí za svou druhovou rozmanitost především rozsáhlým plochám deštných pralesů. Více jich je pouze v Amazonii a v africkém Kongu. Ostrov svou rozlohou představuje pouze půl procenta pevniny, ale žije na ní šest až osm procent všech pozemských organismů. Více než dvě třetiny z nich jsou endemické, to znamená, že nežijí nikde jinde. Unikátní jsou i tamní řeky a mokřady, stejně jako korálové atoly podél pobřeží.
"Pokud se na Novou Guineu díváme z hlediska biodiverzity, připomíná mnohem spíše kontinent než pouhý ostrov. Vědci zde v letech 1998 až 2008 nacházeli v průměru dva nové druhy týdně," říká Neil Stronach z organizace WWF.
Vyhnání z ráje
Tamní ekosystémy jsou však silně ohroženy ničením životního prostředí, především kácením pralesa. Na území státu Papua - Nová Guinea, který se o ostrov dělí s Indonésií, zmizelo mezi lety
Podle odhadů je až 70 procent těžby nelegální, většinu dřeva (asi 82 procent) kupuje Čína. Ke kácení přispívá i sílící poptávka po palmovém oleji, který se mimo jiné využívá pro výrobu biopaliv. Zemědělské půdy se nedostává, a tak další a další hektary pralesa ustupují plantážím.
"Nově publikovaná zpráva potvrzuje, že lesy a řeky Nové Guineje patří k nüejbohatším světovým ekosystémům. Ale ukazuje také, že neřízené lidské zásahy do prostředí mohou i tyto nejbohatší ekosystémy zcela zničit," varuje Neil Stronach z organizace WWF.
