Podivuhodná spolupráce
Červ zvolil originální způsob lovu: zvrací toxické bakterie

Spolupráce dvou biologických druhů může nabývat i poněkud morbidní podobu. Jako v případě nenápadného červíka patřícího mezi hlístice a bakterie, která produkuje koktejl jedovatých látek. Červ si ji pěstuje ve střevě a při útoku ji na kořist doslova vyzvrací.

Červa Heterorhabditis bacteriophora dobře znají zahrádkáři, kteří ho používají coby biologickou zbraň proti hmyzím škůdcům. Je tak malý, že snadno proniká do hmyzích tkání. Jakmile se mu to podaří, začne vyvrhovat bakterie Photorhabdus luminescens. Ty se začnou prudce množit, přičemž produkují směs dvou toxických látek, které do dvou dnů oběť zabijí.

Bakterie zároveň vytvářejí trávicí enzymy rozkládající hmyzí tkáň. Ony i jejich hostitelský červ tak získají přístup k cenným živinám. Je to oboustranně výhodná spolupráce: červ funguje jako taxikář dopravující bakterie k potravě, bakterie plní roli řezníka a šéfkukaře.

Andělská záře

Bakterie je zajímavá ještě dalšími dvěma vlastnostmi. Vytváří i antibiotika, jimiž likviduje konkurenční druhy, chtějící se přiživit na rozkládajícím se hmyzím těle. A produkuje i fluorescenční látky, díky kterým svítí. Proč to dělá, vědci zatím netuší.

Kombinace obou těchto vlastností bakterii vydobyla slávu mezi vojáky během americké občanské války. Photorhabdus totiž občas kolonizoval jejich zranění, čímž zabránil ostatním bakteriím v množení a zraněné uchránil před otravou krve. A protože za tmy vydával slabé namodralé světlo, vojáci tajemnému úkazu přezdívali "andělská záře".

Ze slušňáka zabiják

Biologové z Michigan State University, Harvard Medical School a Yale University nyní v časopise Science publikovali studii vysvětlující, jak bakterie své vražedné schopnosti získává. Dokud přebývá ve střevě, vytváří malé buňky, množí se pomalu a toxické látky neprodukuje. Vše se změní až ve chvíli, kdy se ji červ připravuje vyvrhnout do hmyzích tkání. Objem buněk se zvětší na sedminásobek a bakterie se začnou dělit jako divé. Zároveň spustí výrobu toxinů.

Ukázalo se, že za proměnu je zodpovědný kratičký úsek DNA, řídící aktivitu několika genů. Funguje jako vypínač, který rozhoduje o tom, jakou ze dvou podob budou bakteriální buňky mít. Červí matky předávají svým potomkům neškodnou formu. Ta "zlá" převáží až ve střevě dospělého jedince připraveného zaútočit.