Vědci přečetli kompletní genom dvou ďáblů medvědovitých, vačnatců známých jako tasmánští čerti, které kosí nakažlivé nádorové onemocnění. Poznatky mají pomoci zajistit přežití ohroženého druhu a zvýšit rozmanitost genů u přeživších jedinců.
Masožravého vačnatce, který žije pouze v Tasmánii, ohrožuje infekční nemoc, která se nejprve projevuje jako ranky a otoky kolem tlamy. Z nich se poté rychle vyvinou rakovinné výrůstky a po několika měsících nemocné zvíře hyne, často hlady nebo zadušením.
Rakovina šířená dotykem
Nádorové onemocnění tváře bylo poprvé zaznamenáno v roce 1996. Do roku 2007 podle ochránců vymýtilo více než 90 procent populace na severovýchodě ostrova a začalo se šířit na západ. Přenáší se kousnutím nebo pouhým dotykem při šarvátkách, které jsou mezi čerty běžné, případně během páření.
"Jen si představte lidskou rakovinu, která by se šířila podáním ruky. Náš druh by vyhladila pěkně rychle," zdůrazňuje vážnost nebezpečí Stephan Schuster, molekulární biolog z Pensylvánské státní univerzity, který se na čtení genomu podílel.
Ochranná vazba pro vyvolené čerty
Vědci teď chtějí vytipovat jedince vhodné k umístění do "ochranné vazby". Tady by měli přečkat, než epidemie skončí, a pak budou vypuštěni zpět do volné přírody. Badatelé zároveň doufají, že zajistí větší genetickou rozmanitost přeživších jedinců.
K tomu, aby našel nejvhodnější jedince, americko-australsko-dánský tým v čele s vědci z americké Pensylvánské státní univerzity a Venterova institutu v San Diegu přečetl celý genom dvou jedinců: samečka Cedrika ze severozápadní části ostrova a samičky Spirit z jihovýchodu. U Cedrika vědci už dříve odhalili genetickou odolnost vůči dvěma variantám nemoci, ale loni v zajetí podlehl další z jejích variant. Spirit se onemocněním nakazila ve volné přírodě.
Ukázalo se, že populace tasmánský čertů má malou genetickou rozmanitost, protože jedinci z opačných koutů ostrova se geneticky příliš neliší. Kvůli tomu jsou pravděpodobně náchylnější k infekční rakovině. Badatelé pak navrhli test, který by mohl určit zvířata s největšími rozdíly v genetické informaci vhodná do chovného programu.
Studii zveřejnil časopis Proceedings of National Academy of Sciences. Podle vědců jde o jeden z prvních výzkumů, který používá čtení celého genomu k záchraně ohrožené populace.
Ďábel medvědovitý je nechvalně proslulý svou prchlivostí, které spolu s černou srstí vděčí za své jméno. Původně obýval celou australskou pevninu, jak dokazují nalezené fosilie. V současnosti však žije jen v Tasmánii.
