Biologové zveřejnili kompletní genetický kód chobotnice Octopus bimaculoides, která žije u kalifornského prostředí. Našli množství genů specifických jen pro chobotnice. Nepotvrdila se teorie, podle níž se genom chobotnice kdysi v minulosti zdvojil.
Na naší planetě byste asi těžko hledali podivnějšího tvora. Jsou mimořádně inteligentní, úplně jiné než všechna ostatní zvířata. Tak jiné, že připomínají mimozemšťany. Jejich nervový systém patří k nejsložitějším, jaké kdy existovaly. Ve srovnání s nervovým systémem nás, obratlovců, je daleko méně centralizovaný. Dá se říct, že každé chapadlo chobotnice má vlastní rozum. Skupina výzkumníků v čele s Caroline Albertinovou z Chicagské univerzity teď přečetla genom jednoho druhu chobotnice, Octopus bimaculoides.
Jeho popis zveřejnili v časopise Nature. Genom má přibližně 2,7 miliardy genetických písmen. Pro srovnání, lidský genom má asi tři miliardy písmen, genom byliny huseníčeku rolního asi 13,5 milionu. Kvůli jejich vysoké inteligenci byli genetikové nejzvědavější na úseky DNA řídící vývoj mozku a nervového systému chobotnic. Vskutku vyšlo najevo, že vychytralí hlavonožci mají odpovídající oblast genomu proti jiným zvířatům neobvykle rozvinutou.
Vědci našli také množství úseků DNA, jež považují za specifické jen pro chobotnice. Myslí si, že souvisejí s jejich zvláštnostmi, jako schopnost měnit barvu, výkonné přísavky na spodní straně chapadel a z optického hlediska velmi dokonalé oči.
Zoologové si poměrně dlouho mysleli, že se genom chobotnic někdy na počátku jejich vývoje zdvojil. Stává se to jako chyba během dělení buněk a většinou to dopadá špatně. Pokud ale organismus přežije, získá genetický materiál, který se může přizpůsobovat novým úkolům. Například genom nás, obratlovců, se během historie zdvojil hned dvakrát. V genomu chobotnice ale vědci žádné stopy zdvojení nenašli.
