Čeští amatérští ornitologové natočili od loňského jara na 1400 nahrávek zpěvu strnada obecného, a pomohli tak vědcům v určení hranice mezi západními a východními nářečími strnadů. Prochází západními Čechami. Jen letos pořídili 500 nahrávek, na některých místech mapky projektu ale stále zůstávají prázdná místa, nebo dosavadní nahrávky neumožnily přesné určení dialektů.
Strnadi budou zpívat ještě dva měsíce, autoři projektu Lucie Diblíková a Pavel Pipek si slibují, že získají ještě další nahrávky. Schází jim například hlasy z Českého ráje, České Kanady či oblasti kolem Karlových Varů, informuje web České společnosti ornitologické. Návod, jak při pořizování nahrávek postupovat, najdete na stránkách strnadi.cz.
Jednoduchý strnadí zpěv se liší koncem typického nápěvu, část samců jde na konci s melodií nahoru, část dolů. Zpěv má mnoho variant, které jsou analogické s lidskými nářečími. Mladí strnadí samečkové se je učí od svých sousedů. Strnad je velký jako vrabec, samci se poznají podle citronově zbarvené hlavy a žluté spodní části těla. Na jaře a v létě na sebe samci upozorňují opakovaným jednoduchým zpěvem, který Češi přepisují jako "Kéž by si, sedláčku, chcíp" nebo "Jak to sluníčko pěkně svítí".
Typická strofa zpěvu se skládá ze dvou částí - počáteční a závěrečné fáze. Zatímco začátek je vrozený a obsahuje několik shodných, za sebou se opakujících slabik, odlišnou závěrečnou část se mladí samci učí od jiných strnadů v prvním roce života.
Tak vznikají strnadí nářečí vyznačující se stoupavou nebo klesavou melodií na konci strofy. Samice se při výběru samečka řídí touto částí zpěvu a upřednostňují samce s místním dialektem. V Evropě tak vzniká mozaika strnadích nářečí, jejíž českou část ornitologové zmapovali.
Celkem běžný druh začal mizet z krajiny před třiceti lety a tento trend pokračuje. V současnosti lze strnady obecné potkat v otevřené krajině. V období mezi lety 2001 až 2003 jich hnízdilo na území Česka 1,8 až 3,6 milionu párů, což druh řadí mezi nejhojnější. Výsledky jednotného sčítání ale ukazují v letech 1982 až 2009 pokles početnosti zhruba o pětinu.
