V Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích poprvé rozkvetl kříženec několika druhů pampelišky produkující kaučuk. Vědci doufají, že by nová rostlina jednou v gumárenském průmyslu mohla nahradit ohrožený kaučukovník.
Veškerá světová produkce kaučuku nyní pochází z latexu kaučukovníku, který se nejvíc pěstuje v jihovýchodní Asii, Jižní Americe a v menší míře také v Africe.
Kaučukovník se pěstuje v monokulturách a je citlivý na útoky škůdců. Plantáže v Jižní Americe byly masově napadeny houbovou chorobou a kaučukovníky zde začaly vymírat. Přísná karanténa zatím od tohoto osudu uchránila asijské kultury, ale riziko nákazy je velké. Pro moderní průmysl by byl výpadek produkce kaučukovníku pohromou.
Aby toho nebylo málo, kaučukovníkové plantáže jsou dílem nahrazovány jinými plodinami, které zemědělci využívají k produkci biopaliv, zatímco rostoucí čínská a indická ekonomika poptávku po mizejícím kaučuku stále zvyšuje.
Asijská naděje
Naštěstí kaučukovník není jediným možným zdrojem kaučuku, i když nyní jediným průmyslově využitelným. Kaučuk obsahují i jiné rostliny, například asijská pampeliška koksaghyz. Je ale příliš malá, kaučuku neobsahuje dost a obtížně se množí.
Vznikl proto evropský projekt EU-PEARLS, do kterého je kromě Česka zapojeno ještě Švýcarsko, Nizozemsko, Francie, Německo, Španělsko, Kazachstán a finančně se na něm podílejí i USA. Úkolem českých botaniků je vypěstovat novou pampelišku, která rychle poroste, bude se snadno rozmnožovat, bude dostatečně velká a bude obsahovat hodně kaučuku.
"Zkřížit původní koksaghyz s dalšími druhy pampelišek, abychom dosáhli požadovaných vlastností, bylo nesmírně obtížné," uvedl Jan Kirschner, který se na úkolu podílí. Čeští botanikové celé týdny hledali na kazašských pláních dozrávající rostliny, aby nasbírali semena. Ta pak vyseli v Průhonicích a kvetoucí rostliny křížili s šesti dalšími druhy.
Cesta k pampeliškovým plantážím ve střední Evropě bude ještě dlouhá, získávání kaučuku z pampelišek bude úkolem vědeckých týmů ve Francii a ve Švýcarsku.
