Přírodovědci z brněnské Masarykovy univerzity objevili v Antarktidě novou bakterii - Pseudomonas prosekii. Pojmenovali ji po profesoru Pavlu Proškovi, který stál u zrodu Mendelovy vědecké polární stanice, na níž bádají od roku 2006. ČTK to dnes řekl spoluobjevitel bakterie Ivo Sedláček.
Nález bakterie je první velký úspěch vědců z České republiky, která právě na základě jejich činnosti má nově od 29. května právo spolu s dalšími 28 zeměmi spolurozhodovat o dalším osudu Antarktidy.
Pseudomonas prosekii lze najít v okolí Mendelovy polární stanice. To sice připomíná nehostinnou kamennou poušť, na kamenech jsou ale početné kolonie bakterií. V letech 2007 až 2009 z nich byly odebrány vzorky. Při následném laboratorním zkoumání se ukázalo, že vědci narazili na nový druh organismu.
Tato bakterie má tyčinkovitý tvar. Na konci má bičíky, s jejichž pomocí se pohybuje. Pod UV světlem lze pozorovat její žlutozelený pigment. Zajímavá je pro vědce tím, že žije při velmi nízkých teplotách. Pravděpodobně narušuje horniny a vytváří půdu. Možná by bylo možné využít ji jako přírodní barvivo.
Vědci z celého světa najdou a popíšou ročně asi 200 až 250 mikroorganismů. Přírodovědci z Masarykovy univerzity k tomu přispívají ročně nejméně jedním takovýmto objevem. Jejich výzkum ukazuje, že by brzy mohli popsat i další nové bakterie z oblasti Ostrova Jamese Rosse, na níž polární základna sídlí.
Druhové jméno dostávají nově objevené organismy podle některého rysu, jež je pro ně typický, nebo po někom významném. "Samozřejmě si toho pojmenování bakterie po mě velmi vážím. Je to od kolegů pohlazení po duši," řekl dnes ČTK Prošek.
Vytvoření polární stanice stálo 50 milionů korun a od jejího otevření se na ní vystřídalo sedm expedic. Jejich členové se zabývají výzkumem klimatu, biologií a geologií Antarktidy a zkoumají také tzv. antarktické oázy, což jsou místa, na nichž po ústupu ledovců vzniká první život v podobě mechů, řas a lišejníků.
