Mnoho prehistorických mořských ještěrů mělo nejspíš tmavé zbarvení. K tomu závěru došel mezinárodní vědecký tým vedený Johanem Lindgrenem z univerzity ve švédském Lundu, který u fosílií tří velmi odlišných druhů vymřelých podmořských živočichů prokázal kožní pigment eumelanin, odpovědný za tmavou barvu.
Barva zřejmě sloužila jako maskování a umožnila rozšiřování těchto tvorů i do chladných vod, uvádějí výzkumníci podle agentury DPA v aktuálním vydání britského odborného magazínu Nature. O zbarvení dinosaurů a dalších vyhynulých ještěrů toho paleontologové zatím příliš mnoho nevědí. Lindgrenův tým věří, že jeho nové odhalení by mohlo tyto mezery v poznání alespoň trochu zacelit. Vědci zkoumali nejméně 190 milionů let staré zkamenělé pozůstatky ichtyosaura, 86 milionů let starého mosasaura a 55 milionů let staré mořské želvy Eosphargis breineri.
Pomocí hmotnostního spektrometru a elektronového mikroskopu u nich prokázali kožní pigment eumelanin, který způsobuje tmavé zbarvování. Doklady o výskytu pigmentu feomelaninu, který je zodpovědný za světlé zabarvení, naopak téměř nenašli. Badatelé se domnívají, že minimálně některé druhy ichtyosaurů byly zcela tmavé.
To, že se u těchto ryboještěrů podobných dnešním delfínům vyvinulo stejné zbarvení jako u želvy a mosasaura, který je příbuzný s varanem, ukazuje podle vědců na skutečnost, že bylo z evolučního hlediska výhodné. Tmavá barva měla podle nich ve vodě funkci maskování a zlepšovala regulaci tělesné teploty. To přispělo k tomu, že tato zvířata mohla žít i v chladnějších oblastech.
