Podivuhodné stvoření
Roztomile ošklivý rypoš zná recept proti rakovině

Rypoš lysý se zařadil mezi zvířata, která biologům stála za to, aby písmenko po písmenku přečetli jejich kompletní dědičnou informaci. Čím je tak výjimečný? Kromě podivuhodné ošklivosti a neobvyklého způsobu života především dlouhověkostí a schopností vzdorovat rakovině.

Jako roztomilá obvykle vnímáme zvířata s baculatým tělíčkem, jemnou hustou srstí a velkýma očima. Těžko si představit stvoření, které je těmto kritériím vzdáleno více než rypoš lysý, žijící v podzemních koloniích na východě Afriky. Konkurovat mu mohou snad jen Vogoni ze Stopařova průvodce po galaxii Douglase Adamse.

Rypošovo protáhlé tělo pokrývá holá svraštělá kůže, oči jsou malé a téměř slepé. Místo nich hlavě dominují mohutné hlodáky plnící funkci rypadla. Rypoš je tak ošklivý, až je krásný. Angličané mu říkají naked mole rat, což překladatele jedné přírodovědné knihy, který se nenamáhal ověřit si jejich správné české jméno, před lety vedlo k tomu, že o nich psal jako o holých krysách krtčích.

Královna a její poddaní

Kolonii, v níž žijí desítky vzájemně příbuzných jedinců, vládne královna – jediná plodná samička, která si vydržuje jednoho až tři plodné samce. Ostatní členové kolonie jsou pohlavně nedozrálí a plní roli sterilních dělníků rozdělených do několika kast. Jejich úkolem je budovat podzemní království, obstarávat potravu a chránit kolonii před nepřáteli.

Živí se podzemními hlízami, a aby živiny z nich využili opravdu dokonale, běžně požírají vlastní výkaly, protože jeden průchod trávicí soustavou na zpracování všech cenných látek nestačí.

Po smrti královny svedou zbývající samičky krutý boj o to, která z nich ji na trůnu nahradí.

Dlouhý život bez nádorů

Životní strategie rypošů fascinuje etology a evoluční biology, přečtení genomu však bylo motivováno především jinou zvláštností těchto zvířat. Běžně se totiž dožívají více než třiceti let, což je mezi hlodavci něco zcela mimořádného. Myši nebo křečky, kteří oslavili třetí narozeniny, lze považovat za ctihodné kmety.

Rypoši se navíc i v pokročilém věku těší pevnému zdraví a nikdy nedostanou rakovinu. Mezi savci jsou odolností vůči nádorovým onemocněním naprostou výjimkou. I ve třetím desetiletí svého života si přitom uchovávají plodnost (pokud se předtím dokázali probojovat na vrchol rypošího společenského žebříčku).

V podzemních chodbách je často nedostatek kyslíku, rypoši si z toho nic nedělají. Jejich DNA a bílkoviny si uchovávají své vlastnosti i za podmínek, které u jiných zvířat vedou k nevratnému poškození.

Rypoší geny – poklad pro medicínu

Některá genetická specifika rypošů už vědci v minulosti odhalili. Před dvěma lety se například podařilo objevit gen, který rypoším buňkám brání v nekontrolovaném dělení. Přečtení kompletního genomu však otevírá cestu k dalším objevům využitelným v budoucnu i v lidské medicíně.

Dokončení projektu nyní v časopise Nature oznámili vědci z Texaské univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých institucí ve Spojených státech, Číně, Dánsku a Jižní Koreji.