Samci spousty dnešních živočichů mají výrazné znaky, jimiž se odlišují od samic - ocasy pávů a rajek, parohy jelenů, atd. Na kostrách vymřelých dinosaurů si paleontologové často všímají podobných rozdílů. Jenže dokázat, že patřili jedincům odlišného pohlaví, je obtížné.
Stegosaurus mjosi žil před asi 156 miliony let. Je to jeden z nejstarších stegosaurů - zavalitých zvířat s charakteristickými pláty na hřbetu a koulemi či ostny na koncích ocasu. Je tak starobylý, že když ho vědci v roce 2001 poprvé objevili, nepovažovali ho dokonce ani za stegosaura, nýbrž za jejich blízkého příbuzného. Pojmenovali ho proto Hesperosaurus mjosi, takže se můžete setkat s oběma názvy. Jak blízce byl stegosaurům příbuzný, a který název se nakonec uchytí, se teprve uvidí. Pro výzkum Evana Saitta z Bristolské univerzity to není podstatné.
Kostry S. mjosi našli paleontologové ve dvou variantách. Jedna má vyšší hřbetní pláty, druhá zase širší. Saitta si myslí, že verze s širšími pláty mohly být samci, kdežto verze s vyššími pláty samice. V časopise PLoS ONE tvrdí, že se mu to podařilo dokázat, což je pravděpodobně poprvé v historii.
Uspěl prostřednictvím počítačové analýzy rentgenových a mikroskopických snímků. Dokázal vyloučit, že by jedna forma plátu rostla do druhé. Zvířata s různými tvary plátů proto nebyli staří a mladí jedinci.
Nepatřila ani k různým druhům, což prokázalo podrobné měření koster. Kdyby dinosauři s nízkými a vysokými pláty byly odlišné druhy, je téměř jisté, že by v jejich kostrách nějaký rozdíl byl.
Nejpravděpodobnější se proto zdá, že to byli samci a samice. Kdo byl kdo, už je víc spekulativní. Saitta si ale myslí, že jedinci s velkými širokými pláty mohli být samci, poněvadž ozdoby byly viditelnější a mohly tak spíš přilákat pozornost samic.
