Samice pavouků prosluly svým zvykem pojídat nápadníky. Týká se to i středomořského slíďáka španělského. Některé nevěsty tohoto druhu si na svých nápadnících pochutnají, jiné nikoliv. Co rozhoduje, jak nebohý ženich skončí?
Slíďáci jsou vynikající lovci. Mívají dobrý zrak a rychlé reflexy. Zabíjejí pomocí jedu. Jejich namlouvací zvyklosti jsou divoké podobně jako namlouvací zvyklosti jiných pavouků. Samci musí počítat s rizikem, že se z milostných dostaveníček nevrátí živí. Samice jich mnoho snědí - někdy až po kopulaci, ale jindy i před ní. Druhý zmíněný případ je pozoruhodný, poněvadž škodí i samicím samotným. Sice se nasytí, ale nedostanou od svých nápadníků vzácné sperma. Kanibalismus slíďáků zaujal skupinu zoologů vedenou Rubénem Rabaneda-Buenem z Experimentální stanice pro výzkum aridních oblastí ve španělské Almeríi.
Vědce zajímalo, proč se k němu některé samice odhodlají, zatímco jiné nikoliv. Zkoušeli proto pavoučím samicím předhazovat samce. Výsledky svých experimentů zveřejnili v časopise Ethology. Kromě vlastního chování samic v přítomnosti samců je pozorovali i při lovu obyčejné kořisti.
Měli dvě protichůdné hypotézy. Žravější samice by mohly být po vůli samcům, poněvadž už mají plné žaludky a nepotřebují doplňovat zásobu bílkovin. Mohly by na ně ale také naopak útpčit, poněvadž mají hlad pořád a jídlo se jim zdá cennější než sex.
Spořádaný ženich
Podle zoologů to vypadá spíš na druhou možnost. Samice, které se chovaly agresivně k broukům a další kořisti, požíraly i nápadníky. Bylo to tak i navzdory skutečnosti, že je ještě žádný samec neoplodnil, takže potřebovaly sperma. "Kanibalističtější samice byly žravější při setkání s běžnou kořistí," prohlásil Rabaneda-Bueno. "Jejich hlavní zájem by přitom měl být zajistit oplození svých vajíček spermatem samců, místo odstranění jeho dárců."
Myšlení biologů je ale asi příliš jednoduché a nedokáže vysvětlit rozmanitost přírody. Pavouci jsou většinou zvířata přizpůsobená dlouhému hladovění. Mají k tomu ve střevě zvláštní výběžky.
Jakmile se samice najedí, bylo by logické, aby dávaly před jídlem přednost získání spermatu. Zdá se však, že místo momentálního stavu nasycení ovlivňuje rozhodnutí samice slíďáka španělského její povaha.
Žravý charakter
"Došli jsme k závěru, že existují agresivní geny, kterými se jednotlivé samice liší. Pod jejichž vlivem jednají agresivně zároveň, když loví kořist i když se k nim přiblíží samec zajímající se o páření," prohlásil jeden z vědců Jordi Moya-Laraño. "Jiné samice jsou povolné v obou kontextech, což ukazuje na existenci odlišných osobností."
Neznamená to samozřejmě, že by povolné samice samce nikdy nepožíraly. Pokud se jim nápadník nelíbí, jeho masem nepohrdnou. Když však narazí na ženicha, který jim vyhovuje, spáří se s ním. Jejich žravé vrstevnice ale vidí všechny nápadníky stejně.
"Dokazuje to jejich neschopnost odlišovat mezi samci coby zdroji spermatu a jídla, kanibalizují je bez rozdílu," uvedl Rabaneda-Bueno.
