Šimpanzi z guinejských pralesů se naučili rozpoznat pasti, které na ně líčí lidé, a dokážou se jim vyhnout. Zjistili to vědci z kjótského ústavu pro výzkum primátů. Podle nich šimpanzi v guinejské oblasti Bossou pasti aktivně hledají a umějí je deaktivovat, aniž se do nich chytí.
Při studiu tohoto živočišného druhu přírodovědci v západní i východní Africe nacházejí jedince se zraněním z ok a také zvířata, která v pastech uvíznou a uhynou. V Bossou však bylo těchto případů velmi málo, i když tam šimpanzi žijí poblíž obydlených oblastí a lidé tam na ně pasti běžně líčí.
Japonští vědci při svém pozorování viděli skupinu pěti šimpanzích samců při deaktivaci pastí. Typická léčka používaná v oblasti Bossou se skládá z drátěného oka napojeného lýkovým provazem na ohnutý kmen mladého stromku. Ten zajišťuje napětí provazu a jakmile zvíře okem projde, oko se stáhne kolem jeho krku nebo nohy. Takové pasti většinou lapenou zvěř těžce poraní.
Šimpanzi v Bossou se naučili lovce přelstít a pasti zneškodnit. Znamená to, že si dovedou uvědomit, se kterou částí pasti mohou bezpečně manipulovat.
Článek zveřejněný v odborném časopise Primates popisuje šest případů manipulace šimpanzů s léčkou. Ve většině z nich šimpanzi uchopili do předních končetin hůl a prudce s ní třásli, dokud past nezničili. Před tím se ale kmínku zkušebně jenom lehce dotýkali. Ve všech případech se vyhnuli nebezpečné části léčky, tedy drátěnému oku.
"Překvapilo nás to. Je to první případ, kdy šimpanzi zničili past, aniž se zranili," řekl serveru BBC News Gaku Ohaši, jeden z autorů výzkumu. Poukázal také na to, že v případě pastí se šimpanzi neučili pokusem a omylem jako obvykle. Když se například učí rozbíjet ořechy, použijí nejdřív bez úspěchu vlastní dlaň. Pak se snaží plod položený na tvrdém podkladu rozbít úderem kamenu, ale často minou. Omyl v případě pasti by byl fatální.
Vědci se domnívají, že šimpanzi pasti dlouho pozorují a informaci si předávají. V jednom případě sledoval mladý samec, jak dospělý past deaktivoval, a až potom se jí sám dotkl.
