Fosilní nálezy i genetické analýzy dokládají, že vši se už v éře dinosaurů rozrůznily do desítek druhů přizpůsobených různým hostitelům. Vědci z toho usuzují, že společenství ptáků a savců bylo v té době rozmanitější, než se paleontologové domnívali. A je pravděpodobné, že vši parazitovaly i na kůži dinosaurů.
V učebnicích se zpravidla tvrdí, že v éře dinosaurů ptáci a savci živořili v jejich stínu, protože dinosauři obsadili většinu ekologických nik (typů prostředí a životních stylů). Teprve po vyhynutí dinosaurů před 65 miliony lety se tyto niky uvolnily, což ptákům a savcům umožnilo rozvinout se do dnešní pestrosti - od kolibříka po pštrosa, od myši po tygra.
Nejstarší fosilie, které připomínají moderní savce a ptáky a dokládají jejich druhovou rozmanitost, pocházejí až z doby po vyhynutí dinosaurů. Četné genetické studie z poslední doby však naznačují, že mnoho skupin savců a ptáků existovalo už dříve. Srovnáváním genetické výbavy žijících druhů lze totiž odhadnout dobu, po jakou se vyvíjejí samostatně, protože mutace se v genech hromadí relativně stabilní rychlostí. Evoluční biologové v této souvislosti hovoří o "molekulárních hodinách".
Vši - další kámen do mozaiky
Nové poznatky potvrzuje i studie vědců z Illinoiské univerzity publikovaná v časopise Biology Letters. Zkoumali fosilní nálezy vší a porovnáním genetické informace 69 současných druhů sestavili "rodokmen" celé skupiny.
Ukázalo se, že vši představovaly už v éře dinosaurů značně rozmanitou skupinu. A rozmanitost parazitů svědčí o rozmanitosti jejich hostitelů. Některé vši se potřebovaly udržet v ptačím peří, jiné v srsti savců, což na jejich morfologii a způsob života kladlo odlišné nároky.
"Vši jsou jako živé fosilie. Do těchto parazitů je vepsán záznam o naší minulosti. Můžeme je použít jako orientační body při výzkumu evoluční historie jejich hostitelů," říká Vincent Smith, jeden z autorů výzkumu.
Ze získaných dat proto vědci usuzují, že se ptáci a savci rozrůznili do většího počtu vzájemně výrazně odlišných druhů už v éře dinosaurů. Nečekali až na jejich vyhynutí, aby obsadili jejich místo. "Pokud někde existují vši, víme, že tam existují i jejich hostitelé," má jasno další z autorů, Kevin Johnson.
Podle něho mohly vši parazitovat i na kůži dinosaurů. Ptáci jsou ostatně přímými potomky jedné dinosauří vývojové větve. "Možná své vši jednoduše zdědili po svých dinosauřích předcích," spekuluje Johnson.
