Na světě žije posledních sedm jedinců severního poddruhu nosorožce tuponosého, jeden z nich v zoo ve Dvoře Králové. Extrémně ohrožené zvíře má nyní o něco větší šanci na přežití. Vědci vypěstovali jeho kmenové buňky. Jejich praktické využití je však zatím v nedohlednu.
Odborníci z amerického Scripps Research Institute ve spolupráci se zoologickou zahradou v San Diegu vytvořili v laboratoři kmenové buňky dvou ohrožených zvířat. Vedle severního poddruhu nosorožce tuponosého si pro první fázi pokusů vybrali ještě drila – africkou kočkodanovitou opici. Informují o tom v časopise Nature Methods.
Kmenové buňky mají schopnost proměnit se v nejrůznější buněčné typy. Vědci je vytvořili z obyčejných kožních buněk vnesením několika genů, které se osvědčily už při tvorbě kmenových buněk z kožních buněk člověka.
Potenciální využití je podobné jako u lidí. Kmenové buňky by mohly pomoci vyléčit nemocná zvířata z řady neduhů, například z cukrovky, kterou drilové v zajetí často trpí. Ale i u člověka je tento postup zatím ve vývoji.
Teoreticky by také bylo možné proměnit kmenové buňky ve spermie a vajíčka, oplodnit je in vitro a implantovat je do dělohy náhradní matky. Vědci uchovávají zmražené tělní buňky i dlouho mrtvých zvířat, takže tento postup by mohl zvýšit genetickou rozmanitost ohrožené populace a zmenšit riziko příbuzenského křížení.
Vývoj kmenových buněk je zatím investicí do budoucnosti s nejistým výsledkem, protože jejich praktické využití u ohrožených druhů zatím není možné. Vývoj biotechnologií je však rychlý a za pár let může být vše jinak.
