Vysychání potoků na Vysočině poškozuje populace nyní už vzácných střevlí potočních. Tyto drobné ryby byly kdysi běžným druhem, nyní jsou chráněné. Nejen na Vysočině mizejí od padesátých let minulého století, jednou z příčin je znečištění vody. Sucho jim škodí v posledních letech. Ochránci přírody se snaží zbývajícím populacím střevle pomoci budováním hlubších tůní, kde voda zůstává i v případě vyschnutí sousedního toku. V pátek to řekl ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.
"Vysychání toků je novou hrozbou, která se dřív neprojevovala," uvedl Hlaváč. Jde o záležitost posledních tří čtyř let. Problém přetrvává, přestože tento rok prší o něco víc. "Ale na spodních vodách se to vůbec neprojevilo. Takže ty malé potůčky jsou na minimálních průtocích a některé úplně bez vody i letos," doplnil.
Střevle dorůstají do šesti až deseti centimetrů délky, žijí hlavně v malých lesních potocích a pstruhových vodách. Na Vysočině, která je pramennou oblastí, se jim kdysi dařilo. V minulých dvou letech ale ochránci při prověrce 55 lokalit v kraji s udávaným výskytem střevle uspěli už jen na 14 místech.
Budování průtočných tůní se podle Hlaváče osvědčilo, proto by měly přibývat. "Ta tůň je zahloubená pod úrovní toku, takže tam voda zůstane, i když potok vyschne," řekl. Střevle se v nich také rozmnožují. Jedna z tůní, kde ochránci letos našli početný plůdek, je na potoce Staviště u Žďáru nad Sázavou.
Záchraně střevle na Vysočině se chtějí ochránci dál věnovat, k čemuž potřebují zmapovat i všechny příčiny jejího ohrožení. Je známé, že jde o znečištění vody, ale podle Hlaváče zatím nejsou přesně popsané látky způsobující to, že se mnohde střevle přestaly rozmnožovat. K vymizení těchto ryb v uplynulých desetiletích rovněž přispěly meliorace a přehrazování toků. Zánik populace střevle může zavinit také intenzivní chov pstruhů potočních.
