Fyzikové otestovali nový typ zařízení na neviditelnost

Věda a technika
14. 11. 2013 09:07
I v běžném životě se najdou situace, kdy byste se nejradši stali neviditelnými.
I v běžném životě se najdou situace, kdy byste se nejradši stali neviditelnými.

Prsteny, kterými stačí otočit, abyste se stali neviditelnými, i blíže neurčená pole, která umějí schovat kosmickou loď před zraky nepřátel, zatím patří do říše fantazie. V poslední době se však vědci pokoušejí takové zařízení sestrojit.

Výsledky prvního pokusu, v němž se podařilo neviditelnosti dosáhnout, vyšly v časopise Science už v roce 2006. Vědci tehdy dokázali skrýt malý kovový válec před mikrovlnným zářením. Ve viditelném světle byl pořád vidět, ale na záznamu z mikrovlnného skeneru se neobjevil. Jako štít použili takzvaný metamateriál. Je to druh materiálu, který v přírodě běžně neexistuje a má nové fyzikální vlastnosti. Aby neviditelnost poskytovaná metamateriálem fungovala, je potřeba do něj schovávaný předmět celý zabalit, což nemusí být vždycky výhodné.

V časopise Physical Review X nyní vyšla práce, jejíž autoři Michael Selvanayagam a George Eleftheriades z Torontské univerzity, na to šli jinak. Místo metamateriálu použili antény, které vyzařovaly elektromagnetické pole. To vyrušilo rozptyl elektromagnetických vln na hliníkovém válci a učinilo ho neviditelným, byť opět jen v oblasti mikrovlnného záření. Na podobné zařízení, které dokáže skrýt věci před lidským okem, si budeme muset ještě dlouho počkat. I přístroje, jež umějí schovávat věci v oblastech mimo viditelné spektrum, by však mohly mít spoustu praktických využití.

Soustava antén skryje hliníkový válec před mikrovlnným zářením.Éterická schovka

Viditelné světlo je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou mezi čtyřmi a sedmi sty miliardtinami metru. Za mikrovlnné záření je zvykem považovat elektromagnetické záření s vlnovou délkou od jednoho milimetru do jednoho metru. Princip pozorování věcí v mikrovlnné oblasti je však stejný jako ve viditelné. Když světlo zasáhne nějakou věc, třeba gumu na vašem stole, odrazí se od ní. Část odražených vln trefí vaši sítnici. Nervové buňky a mozek je přetvoří ve zrakový vjem.

Stejně to funguje s mikrovlnami. Když je namíříte na nějakou věc, část se jich odrazí a vytvoří obraz v detektoru. Selvanayagam a Eleftheriades instalovali na hliníkový válec soustavu antén a ty vyzařovaly elektromagnetické pole, jež rušilo odražené mikrovlnné záření přicházející od válce.

Podle vědců není v principu problém použít systém ke skrývání větších objektů. Dal by se propojit se senzory, které by měřily vlnovou délku příchozího záření a přizpůsobovaly by mu vysílání antén tak, aby schovávaná věc zůstala schovaná.

Lepší wi-fi

Vynález je zatím v pokusné fázi. Je však možné, že brzo najde i praktické využití. Jako první se samozřejmě nabízí vojenství nebo špionáž. Kdybyste chtěli schovat velkou věc, jako je třeba tank nebo stíhačka, pomocí metamateriálů, znamenalo by to ji celou metamateriálem obalit. Postup navržený Selvanayagamem a Eleftheriadem vypadá praktičtěji.

Ještě lepší využití zařízení by bylo v bezdrátové komunikaci. Mikrovlny využívají mobilní telefony i bezdrátový internet. Pomocí zařízení podobných tomu, jež sestrojili američtí fyzikové, by mohlo v budoucnu být možné schovávat budovy a další objekty, které jejich vysílání překáží.

Autor: Radek JohnFoto: Profimedia , University of Toronto

Další čtení

ilustrační foto

Japonský pingpongový robot Ace porazil několik špičkových hráčů

Věda a technika
2. 5. 2026

Proč je CX silnějším nástrojem než samotná reklama?

Věda a technika
28. 4. 2026
ilustrační obrázek

Od laboratoří po výrobu: Girls Day ukáže dívkám kariéru ve vědě

Věda a technika
28. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ