"Nebojte se chytrých strojů, spolupracujte s nimi!" vyzývá ve svém projevu na serveru TED.com šachový velmistr a současný ruský opoziční politik Garri Kasparov. Věnuje se tématu souboje lidí a strojů. Uvádí příklad amerického horníka Johna Henryho, který v 19. století při hloubení tunelu soupeřil s razicím strojem. Člověk sice stroj porazil, ale následně vyčerpáním zemřel. Souboj lidí a strojů je podle Kasparova součástí současného pohledu na svět. "Jsme s nimi ve válce, pracovní místa jsou zabíjena a lidé nahrazováni, jako by měli z povrchu země úplně zmizet," říká šestapadesátiletý sovětský rodák.
Kasparov připomíná, že se v roce 1985 stal mistrem světa v šachu poté, co porazil Anatolije Karpova. Nějaký čas předtím dokázal během simultánní exhibice v šachu přehrát 32 nejlepších strojů z celého světa. "Byla to zlatá éra,(...) stroje byly slabé," vzpomíná šachista. O dvanáct let později se podruhé utkal s počítačem Deep Blue firmy IBM. Tento souboj nadšeně sledovaly miliony lidí po celém světě. První partii Kasparov vyhrál (a připomněl, že si to už skoro nikdo nepamatuje), tu druhou ovládl Deep Blue, v rozhodující partii zvítězil opět počítač. Bylo to poprvé, kdy počítač porazil v šachu člověka. "Člověk svůj souboj s umělou inteligencí definitivně prohrál," psaly tehdy noviny v USA. Podle Kasparova však šlo především o triumf člověka, respektive tvůrců počítače Deep Blue.
Kasparov předpovídá, že lidi v některých povoláních nahradí stroje. Pokládá si však otázku, zda budou skutečně inteligentní. Popisuje, kdy poprvé seděl proti počítači Deep Blue a jak cítil, že půjde o něco nového či přímo znepokojujícího. "Nemohl jsem si být jistý, co ta věc dokáže (...), poté co jsem prohrál, jsem se ptal sám sebe, zda může být počítač neporazitelný. Znamenalo to konec mých milovaných šachů? Tohle byl strach a lidské pochyby. Jediné, co jsem s jistotu o Deep Blue věděl, bylo to, že se ničím z toho netrápí," popisoval Kasparov své tehdejší pocity.
"Nemůžeme zpomalit, po pravdě musíme jako společnost ještě zrychlit. Technologie nám pomáhá překonávat životní těžkosti a nejistoty, musíme proto hledat nové a nové výzvy, kterým čelit. Stroje dokáží počítat. Lidé dokáží chápat. Stroje se řídí pokyny. My máme svůj účel. Stroje mají objektivitu, my máme vášeň," říká Kasparov, "Neměli bychom se strachovat nad tím, co dnes stroje dokážou, měli bychom se bát toho, co dnes ještě nedokážou... Lidstvo nestojí na dovednostech, jako je mlácení kladivem nebo dokonce hraní šachu. Je jenom jediná věc, kterou lidé umějí. A to je snění. Takže nás nechte snít velkolepě," uzavírá Kasparov svou řeč.
Stále čelit novým výzvám
Pokud stroje dostanou správná data, dokážou předčit člověka, říká Anthony Goldbloom z firmy Kaggle, která se zabývá tím, jak dokážou stroje zastat lidskou práci a jak celý proces pro obě strany co nejlépe uzpůsobit. Jestliže stroje nemají dostatek kvalitních dat, neumějí správně vypočítat to, co mají. Síla člověka podle Goldblooma spočívá v tom, aby každý den čelil novým výzvám.
"Spolupracujeme se stovkami a tisíci expertů, kteří se zabývají důležitými problémy ve výrobě a výzkumu. To nám dává unikátní pohled na to, co stroje dokáží, co ne, která zaměstnání mohou v budoucnosti zastat a která jsou v ohrožení.
V roce 2012 se společnost Kaggle rozhodla vyvinout algoritmus, který by známkoval středoškolské eseje. Vítězný algoritmus došel v hodnocení studentů ke stejným známkám jako učitel z masa a kostí. "Minulý rok jsme se pustili ještě do obtížnější výzvy. Dokáže stroj z otisku sítnice poznat, zda lidské oko trpí diabetickou retinopatií (onemocnění oční sítnice, při němž dochází k poškození krevních cév, pozn. red.)? A znovu se vítězný algoritmus ve své diagnóze shodoval s výsledky, kterých dosáhli lidští oftalmologové," chlubil se Goldbloom ve svém projevu.
"Učitel dokáže za čtyřicetiletou kariéru přečíst přes deset tisíc esejí, oftalmolog zase zkontroluje až 50 tisíc očí. Pokud stroje dostanou správná data, lidi v takových úkolech úplně překonají. Stroj dokáže přečíst milion esejů či prohlédnout miliony očí během pár minut. U těchto činností nemá člověk proti strojům vůbec žádnou šanci," uvedl Goldbloom.
Vzápětí však uklidňoval posluchače tím, že jsou i činnosti, které stroje neumějí. Nedovedou si poradit v nových situacích, které předtím mnohokrát nezažily. "Zásadní limity mají stroje v tom, že potřebují velký objem dat, ze kterých mohou vycházet. To lidé nemají. Dokážeme spojit zdánlivě nesourodé oblasti, abychom vyřešili problémy, se kterými jsme se dříve nepotýkali. (...) Stroje s námi nemohou soupeřit v řešení nových výzev a situací. A to stroje zásadně omezuje v tom, jakou práci budou moci v budoucnu místo lidí zastat.
Ať už se tedy člověk rozhodne dělat cokoliv, měl by se stále snažit čelit novým výzvám a překážkám. Pokud se tím bude řídit, bude mít před stroji náskok, končí Goldbloom svou řeč.
Just launched a competition with @MercedesBenz to reduce the time spent testing cars before they hit the road https://t.co/HbhQJ0gKLg
- Anthony Goldbloom (@antgoldbloom) 30. května 2017
