Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) efektně demonstrovali možnosti metody umožňující tvorbu extrémně ohebných fotovoltaických článků a dalších elektronických součástek. Z papíru pokrytého pružným solárním článkem složili vlaštovku, která si uchovala schopnost přeměňovat světlo na elektřinu.
Pružné fotovoltaické články jsou tvořeny polymery s vlastnostmi vodičů a polovodičů. Jejich chování lze navíc měnit například obohacením o mikročástice stříbra. Metoda jejich nanášení na podklad je natolik šetrná, že umožňuje pokrýt mikroelektronikou i ty nejjemnější materiály. Vědci takto vylepšili například toaletní nebo rýžový papír, který by se při aplikaci jakékoli jiné běžně používané metody beznadějně rozpadl.
Podstatou metody je nanášení malých molekul (monomerů) v plynném skupenství. Až na podkladu se za přítomnosti oxidačního činidla spojují do výsledného polymeru. Jeho charakter lze měnit volbou různých teplot v rozmezí od 20 do 100 °C během nanášení monomerů.
Fotovoltaický článek vydrží i několikanásobné přeložení. Autoři metody to demonstrovali na papírové vlaštovce, jejíž povrch je po osvětlení schopen vyrábět elektřinu.
Fotovoltaické články nanesli i na ohebný plast, který následně tisíckrát po sobě stočili do trubičky o poloměru méně než pět milimetrů a testovali, zda si i po takové operaci zachová své vlastnosti. Efektivita fotovoltaického článku zůstala prakticky beze změny - udržela se na 99 procentech původních hodnot.
Elektronické součástky odolající ohybu i přeložení by v blízké budoucnosti mohly značně rozšířit možnosti elektronických zařízení od mobilů a tabletů po nejrůznější průmyslové aplikace.
