V důsledku lidské činnosti zdomácnělo třináct tisíc druhů rostlin

V důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu více než třináct tisíc rostlinných druhů, tedy téměř čtyři procenta světové flóry. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli i Češi. Nejvíce takových druhů nalezlo domov v Severní Americe, téměř šest tisíc, v Evropě pak přes čtyři tisíce, informovala Miroslava Kaňková z Akademie věd ČR.

Vědci při výzkumu zmapovali 83 procent zemského povrchu. Vůbec poprvé tak mají celosvětový přehled o výskytu zdomácnělých rostlin mimo oblasti jejich původního rozšíření. Jde o rostliny, které se v oblasti, do které byly zavlečeny, rozmnožují ve volné přírodě, a jsou tedy již trvalou složkou tamní flóry.

Nejvíce naturalizovaných rostlin hostí podle studie tichomořské ostrovy. Analýza tak potvrdila předpoklad, že ostrovy jsou náchylnější vůči invazím než pevniny. Největšími dodavateli naturalizovaných druhů do ostatních částí světa jsou oblasti severní polokoule, zejména Evropa a mírný klimatický pás Asie.

Dosud vědci zakládali podle Petra Pyšeka z Botanického ústavu AV ČR představy o zákonitostech rostlinných invazí na velmi omezených datových souborech, některé teorie tak byly do určité míry spekulativní. "Teď můžeme vlastně poprvé v historii oboru tyto teorie rigorózně testovat, a to je to, co činí naši studii unikátní," uvedl.

Během čtyřletého projektu biologové shromáždili regionální seznamy naturalizovaných rostlinných druhů z celého světa a vytvořili z nich globální databázi GloNAF (Global Naturalized Alien Flora). Vědci podle Pyšeka nyní vědí, jak se nepůvodní druhy po světě šířily, odkud přicházely a kam. S databází si podle něj mohou začít klást otázky, jaké jsou určující biologické mechanismy a jak fungují procesy, jež vedou k pozorovaným zákonitostem.

"Naše data bude možno využít i k predikcím, který druh se může stát problematickým v konkrétním regionu, což je klíčová informace pro management rostlinných invazí a ochranu přírody," uzavřel první autor studie Mark van Kleunen z Univerzity v Kostnici.

Na výzkumu se podílel mezinárodní tým ekologů z Univerzity v Kostnici, Botanického ústavu AV ČR, Vídeňské univerzity, Univerzity v Göttingenu, Centra pro integrovaný výzkum biodiverzity v Lipsku a pracovníci z dalších 33 institucí z celého světa.