Hlavní strana > Věda > Věda a my

Norsko spustilo experimentální osmotickou elektrárnu

26.11.2009 12:25 Původní zpráva

U norského městečka Tofte zahájila provoz první elektrárna, která pro výrobu elektřiny využívá energii osmotického tlaku sladké vody pronikající do vody slané. Její výkon je zatím zanedbatelný a budoucí praktické využití zůstává nejisté.

Osmóza je fyzikální proces, při němž proniká voda skrz polopropustnou membránu do prostředí s vyšší koncentrací rozpuštěných iontů. Membrána propustí pouze molekuly vody, ionty jí neprojdou. Voda protéká tak dlouho, dokud se mezi oběma částmi systému neustaví rovnováha.

Takovou polopropustnou membránu mají na svém povrchu všechny živé buňky. Osmózou například rostliny přijímají vodu z okolního prostředí a sůl „vytahuje" vodu z potravin. Ze stejného důvodu člověk nemůže uhasit žízeň mořskou vodou - je v ní více rozpuštěných solí než v tělních tekutinách, takže se tělesná voda v takovém případě přes stěny žaludku a střev naopak ztrácí.

Osmóza v praxi:  zvadlý list salátu "nasává" vodu (zrychleno). 

Energie pro pár spotřebičů

Srdcem norské elektrárny jsou dvě mohutné nádrže oddělené polopropustnou polymerní membránou. V jedné je sladká, ve druhé mořská voda. Jak sladká voda proniká přes membránu, ve druhé nádrži se zvyšuje tlak, voda „sama od sebe" proudí do potrubí a pohání turbínu.

ČTĚTE TAKÉ: Mořské elektrárny využívají energii vln

Elektrárna zatím dosahuje výkonu 4 kW. Firma Starkraft, která elektrárnu vybudovala, v propagačních materiálech uvádí, že takový výkon zajistí například provoz kávovaru. Je to však přehnaná skromnost - se čtyřmi kilowatty by člověk při vaření kávy mohl bez obav například ještě vyprat a umýt nádobí v myčce. To však nic nemění na tom, že k praktické využitelnosti má osmotická elektrárna zatím hodně daleko.

K jejím výhodám patří nulové emise a nezávislost na rozmarech počasí. Lze ji postavit všude, kde se řeky vlévají do moře. Nevýhodou je především náročnost na prostor. Starkraft sice doufá, že do roku 2015 dosáhne díky technologickému vylepšení výkonu 25 megawattů, přesto se nezdá reálné, že by využití osmózy k výrobě elektřiny mohlo mít v nejbližších letech větší praktický význam.

Princip osmotické elektrárny. 

Foto: Starkraft

Zpět na článek