Vědci: Je možné, že peří měli všichni dinosauři

Vlastním peřím se možná mohlo pochlubit mnohem více dinosaurů, než se doposud myslelo. Dokonce je prý možné, že nějakou formu peří měli všichni. S tímto zjištěním přichází studie mezinárodního týmu badatelů zveřejněná v novém čísle prestižního časopisu Science. Vědci k uvedenému závěru došli během výzkumu jednoho z nových druhů dinosaurů nalezených na jihovýchodě Sibiře. Tento druh byl příbuzný s předky ptáků jen velmi vzdáleně a přitom byl porostlý jakýmsi "prapeřím".

"Peří mohly mít již nejranější druhy dinosaurů," konstatoval jeden z autorů článku Pascal Godefroit.

Zkoumané fosílie dinosaura pocházejí z vrstvy, která byla datovaná do doby 144 až 169 milionů let. Tento jedinec patřil k druhu nazvanému Kulindadromeus zabaikalicus, který žil v éře střední až svrchní jury. Živil se rostlinnou potravou. Na délku měřil jen 1,5 metru a chodil po dvou končetinách. Jeho lebka byla krátká, měl také krátké horní končetiny, zato dlouhé zadní končetiny a dlouhý ocas.

Díky dobře zachovaným otiskům kůže analyzovali vědci tři různé druhy šupin a tři struktury "prapeří" podobající se vlasům. Ty rostly podle zjištění badatelů těmto dinosaurům na hlavě, na hrudi a na zádech. Vědci dokonce u tohoto druhu popsali i struktury, které připomínají prachové peří.

Peří podobné tomu, které mají ptáci, se vyskytovalo nejméně 50 milionů let před "praptákem" Archaeopteryxem, míní na základě svých výzkumů vědci. Přiklánějí se též k názoru, jako již někteří kolegové před nimi, že peří dinosaurům sloužilo nejprve jako ochrana před zimou a že mělo i důležitou funkci při namlouvání jako u dnešních opeřenců. Teprve s dalším evolučním vývojem se peří uplatnilo při létání.