Vládce bohů
Astrofotem března se stal obrázek Jupiteru a jeho měsíců

Česká astronomická společnost opět vybrala nejlepší astronomický snímek za minulý měsíc. Zobrazuje největší planetu ve sluneční soustavě a její tři měsíce, Europu, Io a Callistó. Autorem fotografie je Karel Sandler.

Snímek vznikl komplikovaným počítačovým zpracováním dvanácti videí. Zobrazuje jupiter v celé jeho majestátnosti společně se třemi měsíci. Největší planeta jich má oficiálně 67, z toho ale 51 je menších než deset kilometrů. Europa, Io a Callistó patří - společně s Ganymedem, který na obrázku není - k takzvaným Galileovským měsícům. Slavný italský astronom je objevil v roce 1610. Nejvíc pozornosti vědců se pravděpodobně upíná k Europě. Tento měsíc se jmenuje podle princezny ze starověkého města Týru, která se zalíbila samotnému Diovi, a proto ji v podobě býka unesl.

Měsíc nesoucí její jméno je pokrytý ledem. Astronomové jsou si téměř jistí, že pod ním šplouchá kapalná voda. Vyvolává to spekulace, že by v ní mohly žít i nějaké živé organismy. Jak NASA, tak ESA už dlouho plánují robotické mise, které by Europu měly prozkoumat. V současnosti se zdá pravděpodobné, že se ještě většina čtenářů tohoto textu dočká přistání na Europě a snad i nějakých dat, která naznačí, jak to pod její mrazivou skořápkou vypadá.

Druhý z měsíců na fotografii je Io. Jmenuje se podle další z Diových bokovek, která byla dokonce před aférou kněžkou jeho manželky Héry. Io je geologicky nejaktivnější těleso v celé sluneční soustavě. Na jeho tváři je víc než čtyři sta sopek. Chrlí magma a síru daleko do vesmíru. Energii k vulkanické činnosti čerpá z gravitace Jupiteru a ostatních měsíců.

I poslední měsíc na fotografii, Callisto, je pojmenovaný podle milenky krále bohů. Byla to krásná dívka z družiny panenské bohyně měsíce a lovu Artemis. Zeus Kallistó získal buďto proměněný v její velitelku nebo násilím - jednotlivá podání legendy se liší. Měsíc, který nese její jméno, je hustě zbrázděný četnými dopady meteoritů. Mezi Jupiterovými satelity je druhý největší s 4821 km dosahuje velikosti 99 procent planety Merkur.