Až lidé ovládnou kmenové buňky, budou si umět vypěstovat nové orgány místo poškozených. Někdy to ale nemusí být ani potřeba. Možná se rodí nová technologie, díky níž budou kmenové buňky samy opravovat naše tělo zevnitř.
Vnitřní strana vašich cév je vystlaná tenkou vrstvou buněk, které se říká endotel. Mají na práci spoustu důležitých věcí. Třeba transport živin z krve do orgánů, jimiž cévy protékají. Endotelové buňky vybírají, co z krve projde, a co ne. Podle zjištění skupiny sedmnácti vědců vedené Shaninem Rafiim z Cornellovy univerzity v Ithace ve státě New York dokážou pracovat i jako vnitřní servisní jednotka. V závislosti na konkrétním orgánu, v němž sídlí, vylučují specifické signální látky, které zprostředkovávají obnovování tkání.
Každý orgán má svoje vlastní cévní výstelkové buňky. Rafii a jeho kolegové to tvrdí v práci, kterou zveřejnili v posledním čísle časopisu Developmental Cell. Prozkoumali devět tkání z různých ústrojí laboratorních myší: z jater, mozku, plic, varlat, ledvin, sleziny, kostní dřeně, srdce, a svalovou tkáň. "Vědci si mysleli, že jsou cévy ve všech orgánech stejné, že existují, aby rozváděly kyslík a živiny. Jsou ale velmi rozdílné," prohlásil Rafii.
Vnitřní opraváři
Endotelové buňky mají podle výzkumníků aktivní skupiny genů specifických pro danou tkáň. Snad nejdůležitější z nich jsou geny pro růstové faktory - bílkoviny, které říkají buňkám, aby se dělily. Mění se na buněčné typy potřebné v orgánu, ve kterém zrovna jsou. Endotelové buňky mají zapnuté i geny podle nichž vznikají molekuly, jejichž pomocí se buňky jednotlivých tkání lepí k sobě navzájem nebo k mezibuněčné hmotě. Správný typ lepivé molekuly zajišťuje, že buňka skončí tam, kde má být.
Výstelkové buňky by se proto daly využít k opravování poškozených orgánů zevnitř. Aby taková technologie mohla spatřit světlo světa, bylo by třeba připravit takové, které se mohou uhnízdit v cévách jakéhokoliv ústrojí.
K tomuto cíli se přiblížil další vědecký tým vedený Sinou Rabbanym z Hofstrovy univerzity v Hempsteadu rovněž ve státě New York. Postup zveřejnili v časopise Stem Cells.
Nová medicína
Nové nezkušené výstelkové buňky po naočkování do určité tkáně začnou na svých stěnách vystavovat molekulární značky, které říkají, že k ní patří. Stanou se součástí prostředí konkrétního orgánu a spustí se v nich geny, jež k němu příslušejí. "Pokud máte poškozenou srdeční tkáň a potřebujete opravit buňky srdeční svaloviny, výstelkové buňky v okolí začnou vylučovat faktory, které přinutí srdce, aby začalo opravovat samo sebe," prohlásil Rabbany.
Výzkum výstelkových buněk je pořád ještě základní. To znamená, že bude trvat ještě dlouho, než bude mít nějaké praktické využití. Není ani jisté, jestli ho někdy mít bude. Dalo by se to ale čekat. Vědci už dokážou připravit lidské kmenové buňky, a to jak přeprogramováním běžné tělní buňky, tak přenesením jejího jádra do buňky lidského vajíčka.
Různé typy léčby kmenovými buňkami se v současnosti zavádějí na celém světě. Většina je sice zatím v plenkách, ale to se nejspíš rychle změní. Kmenové buňky by v blízké budoucnosti mohly pomáhat řešit široké spektrum problémů od Parkinsonovy nemoci přes diabetes a poranění míchy až po plešatění.
