Česká kosmická kancelář dnes oznámila, že navázala spolupráci s americkou společností XCOR. Ta vyvíjí raketový letoun, jenž by měl být s to překonat hranici atmosféry. Dá se použít buďto jako prostředek kosmické turistiky, nebo k vynášení vědeckých přístrojů na okraj kosmického prostoru.
Češi budou projektu poskytovat technickou i administrativní podporu. Mělo by to znamenat třeba hodnocení bezpečnosti letu. Odborníci z Česka by mohli dostat možnost navrhovat experimenty a vědecké přístroje, které na palubě raketového letounu v budoucnu proběhnou. Měly by se týkat, podobně jako pokusy na palubách vesmírných lodí současných kosmických agentur, výzkumu mikrogravitace, pozorování Země a její atmosféry, a tak podobně. Česká kosmická kancelář (ČKK) by se v budoucnu mohla podílet i na přenosu dat z letounu, nebo školení letových inženýrů a dispečerů.
Projekt raketového letounu Lynx je podle ředitele a zakladatele ČKK Jana Koláře součástí takzvané nové kosmonautiky, bez vazby na vládní programy. "Lynx je nejskromnější a proto nejrealističtější," prohlásil dnes na tiskové konferenci ČKK, která byla zároveň oslavou deseti let od jejího založení. Kosmický letoun bude startovat jako běžné letadlo. Po přibližně tříminutovém výstupu by měl překročit takzvanou Karmánovu linii, což je oficiální hranice vesmíru.
Jako X-15
Aby se letadlo udrželo ve vzduchu, potřebuje vztlak. Ten je závislý na jeho rychlosti. Na Karmánově linii je vzduch tak řídký, že rychlost potřebná k dosažení dostatečného vztlaku překračuje rychlost potřebnou k udržení se na oběžné dráze kolem Země. Křídla ztrácejí smysl. Poloha linie se mění vlivem spousty veličin, jako je třeba aktivita Slunce. Přibližně se však rovná sto kilometrům.
Na vrcholu orbitálního skoku zažije posádka raketového letounu přibližně čtyř až šestiminutový stav beztíže. Pak zahájí stroj sestup a přistane podobně, jako přistávaly raketoplány.
Let by tak mel být srovnatelný s letem americké kosmické lodi Mercury-Redstone 3. Na její palubě se v roce 1961 podíval do vesmíru první americký astronaut Alan Shepard. Možná ještě blíž jsou mu lety experimentálního rovněž amerického stroje X-15, jenž je dosud nejrychlejším pilotovaným letounem všech dob. V roce 1962 překonal šestinásobek rychlosti vzduchu.
Ve dvou letech za sebou překročil stroj i Karmánovu linii. Stalo se to v červenci a v srpnu 1963. V obou případech seděl za kniplem washingtonský rodák Joseph A. Walker. Letoun Lynx bude mít na rozdíl od X-15 dvojčlennou posádku.
Za dva miliony
Jeden za astronautů bude pilot. Druhý by mohl být i kosmický turista. Cena za svezení by se mohla pohybovat okolo 95 tisíc dolarů (asi 1,92 milionu korun). Místo živé váhy bude stroj schopen nést i vědeckou aparaturu. Na jeho palubě by mohly probíhat vědecké experimenty, které vyžadují podmínky mikrogravitace, na objednávku vysokých škol nebo vědeckých ústavů.
V budoucnosti by Lynx mohl nosit na hřbetě další raketový nosič, který by mohl vynášet na nízkou oběžnou dráhu menší umělé družice. Možná i některé z těch, na jejichž vývoji se budou podílet čeští konstruktéři.
Právě zprostředkovávat účast Čechů v kosmických projektech je hlavní úkol ČKK. Je to obecně prospěšná společnost založená v listopadu 2003. Díky její existenci se v České republice účastní kosmických projektů už několik desítek pracovišť. Vedle toho ještě ČKK ještě popularizuje kosmonautiku mezi mladými lidmi a pořádá přednášky i odborné konference.
