Tři české vědecké přístroje, které jsou na evropských družicích ESA Swarm, úspěšně pracují. V pondělí před polednem dorazila do České republiky první kompletní data, sdělil manažer projektu Radek Peřestý z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze, z jehož dílen přístroje pocházejí. Mají měřit nepatrná zrychlení družic na oběžné dráze. Jde o dosud největší realizovaný český kosmický projekt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).
"Doposud jsme měli k dispozici takzvaná služební data, která umožňují vyhodnocovat správnou funkci přístrojů. Zařízení je tam ale zejména proto, aby dávalo data vědecká, a ty jsme měli poprvé možnost vidět v širším rozsahu, než nějakých deset minut z přeletu," řekl Peřestý. Celkové náklady na české mikroakcelerometry činily téměř dva miliony eur.
Trojice evropských satelitů Swarm, jež mají z oběžné dráhy měřit magnetické pole Země, odstartovala 22. listopadu ze severoruského kosmodromu Pleseck. Zařízení mají čtyři roky sledovat životně důležité, ale slábnoucí magnetické pole Země. Mají dodat dosud nejpřesnější údaje o síle, směru a výkyvech magnetického pole, které Zemi chrání před nebezpečnými částicemi z vesmíru.
Mise Swarm, jejíž náklady se pohybují kolem 230 milionů eur, má zvýšit přesnost navigačních systémů a předpovědí zemětřesení. Pomoct může například i při zkoumání oceánských proudů či při hledání nerostného bohatství. České mikroakcelerometry zapnuli vědci 28. listopadu z řídícího centra ESA ESOC v Darmstadtu. Signál se bude vyhodnocovat do konce zkušebního provozu družic, tedy do poloviny února 2014.
Mikroakcelerometry mají zpřesnit informaci o okamžité poloze družice v prostoru, která se jinak standardně určuje pomocí GPS, sledovačů hvězd a laserových koutových odražečů. Mikroakcelerometr měří hustotu a dynamické účinky zbytků atmosféry a slunečního záření na družici za letu. "Jinými slovy, přístroj měří velikost a směr síly, která družici brzdí nebo urychluje, o velikostech menších než jedna stotisícina tíhového zrychlení na povrchu Země," uvedl Peřestý.
Na přípravě těchto přístrojů se podílelo 15 českých firem v čele s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Na vývoji pracovali Češi sedm let.
Vývoj přesných mikroakcelerometrů v Čechách se těší tradici, která sahá do poloviny 80. let 20. století. Tehdy se jejich vývojem zabýval Astronomický ústav Československé akademie věd v souvislosti s výzkumem dráhové dynamiky umělých družic Země.
