Jeden den na Venuši trvá 243 pozemských dní. Ale jeho délka není konstantní, za posledních šestnáct let se o šest a půl minuty prodloužil. Proč se rotace druhé planety naší sluneční soustavy zpomaluje?
Tým astronomů z Pařížské observatoře analyzoval údaje získané ze spektrometru evropské sondy Venus Express. Toto zařízení s označením VIRTIS měří infračervené a viditelné záření a používá se ke snímání povrchu planety pod hustou, vířící atmosférou. Astronomové byli překvapeni, když porovnali význačné body s posledním mapováním Venuše, které v letech 1990 až 1994 provedla americká sonda Magellan.
Ve stanovenou chvíli venušského dne byly sledované body o plných dvacet kilometrů pozadu za místem, kde by měly být. Tým své pozorování opakoval znovu a znovu, aby se o něm ujistil.
"Po vyloučení možných chyb jsme přesvědčeni, že délka venušského dne se musela během šestnácti let změnit," uvedli vědci v tiskovém prohlášení. Podle jejich propočtu se během tohoto období venušský den prodloužil o šest a půl pozemské minuty.
"V astronomickém měřítku je to velká změna," říká člen vědeckého týmu Pierre Drossart. Astronomové se domnívají, že tření venušské atmosféry brzdí pohyb hmoty pod ní. Atmosférický tlak na Venuši je 92krát větší než na Zemi, což odpovídá pobytu pod vodou v hloubce více než 900 metrů.
Je tedy možné, že se Venuše nakonec úplně přestane otáčet, anebo se dokonce roztočí na opačnou stranu? "To je těžké říct s ohledem na to, že máme jen dvojí měření," říká Drossart. "Ale teoretické modely naznačují, že jde patrně jen o cyklický fenomén. Pokud atmosféra zrychlí, planeta zpomalí. Pak se energie obrátí v kyvadlovém efektu," dodal.
