Objev
Druhá Země? Vědci našli planetu v obyvatelné zóně Proximy Centauri

Astronomové doslova "za humny" Sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které by tedy mohla být tekutá voda. Oznámila to Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature.

Planeta, o kterou se jedná, Proxima b, je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo Sluneční soustavu.

"Objev je jedinečný právě v tom, že tato planeta je u nejbližší hvězdy ke Slunci a že má skoro stejnou hmotnost jako Země. Kromě toho je zřejmě kamenná a nachází se v obyvatelné zóně, což znamená, že na jejím povrchu panuje taková teplota, že pokud by na něm byla voda, tak se může nacházet v kapalném skupenství. Tím by byla splněna jedna z podmínek nutných k existenci života, jak ho známe na Zemi," sdělil Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Proxima Centauri se nachází ve vzdálenosti něco málo přes "pouhé" čtyři světelné roky od Země. Jedná se o takzvaného červeného trpaslíka. Tyto hvězdy jsou chladnější než Slunce, zato ale mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření, což představuje jeden z problémů pro případnou přítomnost života na Proximě b.

Na tyto možné nepříznivé okolnosti upozornil i Kabath. "Planeta může sama o sobě mít pravděpodobně vázanou rotaci, a proto přivrací k Proximě Centauri stále stejnou stranu. Planetární atmosféra se také může díky blízkosti ke hvězdě vypařovat. Krom toho aktivní červení trpaslíci, jako je Proxima Centauri, většinou více vyzařují UV a X (rentgenové) paprsky, které jsou pro život, jak ho známe ze Země, velice nebezpečné," uvedl vědec.

"Bohužel přesné informace o planetě Proxima b nám může poskytnout teprve až další výzkum třeba pomocí JWST (Vesmírného teleskopu Jamese Webba) nebo nových přístrojů na zemském povrchu, jako bude spektrograf ESPRESSO na observatoři ESO Cerro Paranal," sdělil rovněž Kabath.

Proxima b krouží kolem mateřské hvězdy velmi blízko ve vzdálenosti zhruba sedmi milionů kilometrů, tedy mnohem blíž než Merkur vůči Slunci (téměř 58 milionů kilometrů). Oběhne ji jednou za 11 dní. Přesto se nachází v obyvatelné zóně, a sice vzhledem k tomu, že Proxima Centauri je výrazně menší a o polovinu chladnější než Slunce. Odhadovaná teplota na povrchu planety by se tak měla pohybovat v rozmezí, jež umožňuje existenci vody v tekutém stavu.

Odborníci se na Proximu Centauri zaměřili detailněji na základě údajů získaných v rámci programu "Pale Red Dot" i při předchozích bádáních, které ukázaly, že se hvězda pravidelně přibližuje a vzdaluje rychlostí pět kilometrů v hodině. Přitom tento vzorec změn takzvané radiální rychlosti se opakuje v časovém úseku 11,2 dne.

Podrobná analýza Dopplerova posunu přicházejícího záření pak ukázala, že kolem hvězdy se ve vzdálenosti asi sedmi milionů kilometrů (tedy více než dvacetkrát blíže, než obíhá Země kolem Slunce) pohybuje planeta asi 1,3krát hmotnější než Země.

"Objevili jsme již mnoho extrasolárních planet a ještě víc jich najdeme v budoucnosti. Ale úspěšné pátrání po nejbližším planetárním světě, který je srovnatelný se Zemí, to je pro všechny zkušenost na celý život. Řada životních příběhů se protnula a mnoho pracovního úsilí spojilo ve snaze o dosažení tohoto objevu. A výsledek je poctou pro všechny. Pátrání po životě na planetě Proxima b může začít," prohlásil k oznámenému objevu Guillem Anglada-Escudé z Londýnské univerzity královny Marie, který vedl tým astronomů zapojených do výzkumu.

Petr Kabath poznamenal, že na tomto projektu se bohužel přímo nepodíleli čeští vědci. "Nicméně od roku 2015 probíhá program pro výzkum exoplanet i zde v Ondřejově pomocí Perkova dvoumetrového dalekohledu a spektroskopické metody, tedy stejné metody, kterou byla objevena Proxima b," dodal.