Tvrdé přistání
ESA chce s Rosettou nabourat do komety. Ozve se ještě Philae?
07.11.2015 06:25
Evropská sonda je na cestách už jedenáct let. Od dramatického přistání jejího modulu Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko uběhne příští čtvrtek rok. Letová kontrola řeší, co bude s misí dál.
Kometa Čurjumov-Gerasimenko se rychle vzdaluje od Slunce. Na solární panely Rosetty dopadá den ode dne méně světla. Blíží se den, kdy nebude moci kvůli nedostatku energie dál pracovat. Na veleúspěšnou misi také začínají docházet peníze. Letová kontrola proto bude brzo muset rozhodnout o dalším osudu družice. Nabízí se dvě možnosti: pokus o hibernaci a řízený náraz do povrchu komety. Druhá možnost je v tuto chvíli pravděpodobnější. Esa už ji plánuje. Podle webu nature.com by manévr mohl proběhnout v září příštího roku.
Hibernaci by totiž Rosetta asi tak jako tak nepřežila. Musela by vydržet v chladné vesmírné prázdnotě bez proudu čtyři nebo pět let. Tak dlouho potrvá, než se kometa zase dost přiblíží ke Slunci. Podle vědců z ESA by pětiletý zimní spánek sondu nenávratně poškodil.
Řízená srážka by umožnila získat nové zajímavé údaje o vlasatici. "Tvrdé přistání by nám poskytlo z vědeckého hlediska nejlepší konec mise, v jaký můžeme doufat," řekl Matt Taylor z ESA. Taylora proslavila minulý rok během přistání na kometě jeho barevná košile s nahými kráskami.
Bouřlivé přísluní
Rosetta byla dosud kometě nejblíž právě před rokem, během přistávacího manévru modulu Philae. Od povrchu vlasatice ji tehdy dělilo jen osm kilometrů. Později však ESA musela Rosettu přeparkovat na vzdálenější orbitu. Její přístroje totiž začínaly rušit plyny unikající z komety během jejího bouřlivého průletu přísluním. Kometa Čurjumov-Gerasimenko se nejvíc přiblížila naší mateřské hvězdě letos třináctého srpna. Od té doby se jí zase vzdaluje. Rosetta by si proto mohla dovolit těsnější oběžnou dráhu.
V současnosti krouží asi 270 kilometrů nad kometou a přibližuje se. ESA ji chce časem navést na spirálovitou trajektorii. Skončí nárazem do povrchu komety. Předtím však Rosetta odešle na Zemi spoustu zajímavých dat.
Už ze vzdálenosti čtyři kilometry by přístroje sondy mohly být s to navzájem odlišit plyny vycházející z jednotlivých laloků komety. Vlasatice Čurjumov-Gerasimenko vypadá z blízka jako gigantický burák, nebo chcete-li gumová kachnička. Podle geologů vnikly laloky buráku nezávisle na sobě. Krátce po vzniku sluneční soustavy se srazily a zůstaly navzájem zaklíněné. Ve složení plynů by se to mohlo projevit.
Spící Philae
Při přiblížení na 500 metrů bychom mohli dostat fotografie s dechberoucím rozlišením jeden centimetr na pixel. Vědci by mohli porovnat vzhled povrchu komety před a po průletu přísluním. Jak dobré fotky budou, záleží na konkrétní dopadové dráze. V ideálním případě by sonda měla narazit do strany komety přivrácené k Zemi. Mohla by tak odesílat data až do posledního okamžiku. Kdo ví? Třeba se jí během sestupu podaří ještě navázat spojení s modulem Philae.
Stokilová krabice nedosedla minulý rok na povrch komety přesně podle plánu. Měla se jí přidržet pomocí vystřelovacích háků. Jenže háky selhaly. Modul se dvakrát odrazil a skončil ve stínu. Vědci ho proto museli po dvou dnech práce uspat. V létě se znovu dvakrát krátce probudil.
V úterý tento týden odhadovala ESA šance na opětovné navázání kontaktu s modulem na jedna ku jedné. Záleží na tom, jak moc průlet kolem přísluní zaprášil jeho solární panely. Pokud jsou příliš zanesené, modul bude spát už na věky.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.