Haló, je tam někdo? Vědci pátrají s novou technikou po mimozemšťanech

Australští astronomové začali při pátrání po mimozemských civilizacích využívat novou techniku. Při prvním využití postupu označovaného VLBI sice nenašli u hvězdy Gliese 581 žádné stopy po inteligentním životu, technika ale umožnila zcela odstínit radiové vysílání ze Země, které v minulosti bylo někdy za stopy mimozemšťanů považováno, uvedl server BBC News.

Gliese 581 je červený trpaslík vzdálený asi dvacet světelných let od Země. Pro organizaci SETI, která pátrá po mimozemských civilizacích, je tato hvězda velmi zajímavá. Má šest planet, z nichž dvě mají skalnatý povrch a nacházejí se v takzvané zóně života, tedy ve vzdálenosti od hvězdy, kde teplota umožňuje existenci vody v kapalném skupenství.

Australští astronomové se proto při svém pokusu na tuto hvězdu zaměřili s využitím VLBI. Tento postup umožňuje sledovat malou část oblohy několika teleskopy a získat mnohem přesnější údaje, než by poskytl jeden větší teleskop.

Tým z australské Curtinovy technické university sledoval hvězdu Gliese 581 osm hodin a pátral po nějakém signálu v celém pásmu radiových vln. Astronomové nezachytili žádný signál, ale přesto svůj výsledek považují za úspěch. Díky využitému postupu se totiž podařilo odstínit i veškerou radiovou komunikaci ze Země, kterou by jinak bylo možné s mimozemským vysíláním zaměnit.

"Je to jako dívat se na oblohu dvoumetrovým brčkem," popsal využitý postup astronom Seth Shostak ze SETI. "Sledujete tak malý kousek oblohy, že zaznamenáte pouze signály, které přicházejí z oblasti přímo okolo dané hvězdy."

Podle Shostaka je tak nový postup přínosný především v tom, že odstraní pochybnosti o původu zachyceného signálu. "VLBI umožňuje rozlišit, jestli to je mimozemský nebo pozemský signál. Protože když sledujete tak maličkou tečku na obloze, můžete s jistotou říct, že (signál) není z jednoho z našich satelitů," řekl.

Z toho, že se nepodařilo při prvním využití postupu VLBI cizí civilizaci objevit, astronomové zklamaní nejsou. Šance na úspěch byla totiž skutečně jen velmi malá. "Vezměme si jako příklad, že bychom se dívali na Zemi - planetu v zóně života, která má tekuté oceány a atmosféru. Mohli bychom ji pomocí radioteleskopů sledovat čtyři miliardy let, ale pokud bychom se na ni nepodívali v posledních sedmdesáti letech, žádný inteligentní život bychom neobjevili," uvedl Shostak.