Dnes vpodvečer by měla k Jupiteru odstartovat americká sonda Juno. Až k němu za pět let dorazí, bude zkoumat jeho atmosféru a magnetické pole. Přispěje tak nejen k poznání největší planety sluneční soustavy, ale i k pochopení vzniku celého systému.
Jupiter je největší z planet obíhajících kolem Slunce, vešlo by se do něj 318 Zemí. Z devadesáti procent je tvořen plynným vodíkem, a nemá proto pevný povrch. Je to také první planeta, která se utvořila po vzniku Slunce, takže obsahuje obrovské množství materiálu z počátků sluneční soustavy. Proto je z vědeckého hlediska Jupiter mimořádně zajímavý. Od 70. let se k němu a k jeho měsícům přiblížilo osm sond, Juno je však nejlépe vybavena.
Sonda má zkoumat obsah vody v atmosféře planety a zjistit, zda má Jupiter pevné jádro. Kromě toho bude měřit silné magnetické pole kolem pólů planety a tamní silnou radiaci. Na palubě nese devět přístrojů včetně širokoúhlé kamery, takže se můžeme těšit na fantastické záběry polární záře Jupiteru.
Juno má do vesmíru vynést raketa Atlas V z floridského mysu Canaveral v 18.34 našeho času, ale startovací okno bude otevřené dvaadvacet dní, takže v případě technických problémů NASA nemusí spěchat.
K planetě má dorazit v roce 2016. Ve výšce 5000 kilometrů bude kroužit po polární dráze, celkem se počítá minimálně s 33 oběhy, z nichž každý bude trvat jedenáct dní.
Energii bude Juno čerpat ze tří téměř devítimetrových solárních panelů připomínajících lopaty větrného mlýna. Dosud žádná sonda poháněná sluneční energií se nevydala tak daleko od Slunce.
Jméno sonda dostala podle manželky římského boha Jupitera. Na palubě nese mimo jiné tři postavičky připomínající panáčky z lega. Jupiter, Juno a Galileo Galilei, vysocí necelé čtyři centimetry, mají přitáhnout děti k zájmu o výzkum vesmíru a o přírodní vědy – podobně jako krteček Zdeňka Milera na palubě raketoplánu.
