NASA prohlásila, že v místech, kde se dnes projíždí vozítko Curiosity bylo kdysi jezero, které by se hodilo k přežití mikroorganizmů. Ve vzorcích odebraných robotem se podařilo identifikovat základní prvky nutné pro život - uhlík, vodík, kyslík a dusík.
Jezero bylo bohaté i na síru a fosfor. Nejspíš tak kdysi tvořilo zárodečnou polévku, vhodnou k podpoře života, jak ho známe ze Země. Curiosity tak splnila hlavní zadání své mise. Měla zjistit, jestli byl Mars někdy v minulosti vhodný pro život. Neznamená to ovšem, že by našla život samotný. I kdyby na rudé planetě přece jen někde byl, vozítko by si ho nevšimlo. Nemá žádný přístroj, který by umožnil případné mikroorganizmy zaregistrovat.
Robot se pohybuje v oblasti Yellowknife Bay (doslova Zátoka žlutého nože). Podle vědců bylo dávné jezero zakončením rozsáhlého říčního systému. Vzorek, který sonda analyzovala, je tvořen minimálně z dvaceti procent jílovými minerály. Ty vznikají působením vody. Podařilo se tak definitivně potvrdit, že Mars byl kdysi podobnější Zemi než dnes. Mohlo chybět jen málo, aby se stal jejím dvojčetem.
Voda v tekuté formě je nejdůležitější předpoklad pro existenci života. Na současném povrchu planety bohužel existovat nemůže kvůli příliš nízkému atmosférickému tlaku. Nejvíc vody je na Marsu v polárních čepičkách. Ty tvoří směs ledu a zmrzlého oxidu uhličitého. Geologové předpokládají, i že se hodně vody vyskytuje pod povrchem čtvrté planety od Slunce jako permafrost.
