Ve čtvrtek 21. července 2011 v 11.57 raketoplán Atlantis naposledy přistál na mysu Canaveral. Smutek z konce jedné éry se mísí s nadějí na lepší příští. O slovo se hlásí soukromé stroje.
Raketoplány měly být levnější než rakety, protože orbitální modul lze použít opakovaně. Technické potíže však jejich provoz řádově prodražily a katastrofa Columbie 2003 byla jen posledním hřebíčkem do rakve kdysi tak ambiciózního programu.
Američané v současnosti nemají k dispozici stroj schopný vynést na oběžnou dráhu lidskou posádku. Musejí si proto pronajímat místa v ruských sojuzech. Brzy by se to však mělo změnit.
Atlantis naposledy přistává, třicetiletá éra raketoplánů končí.
Barack Obama v roce 2010 zrušil program Constellation, v jehož rámci NASA vyvíjela techniku určenou pro návrat člověka na Měsíc. Obama kosmické agentuře naordinoval jiné priority. Své aktivity v oblasti pilotovaných letů má směřovat k výpravě na některý z asteroidů a později na Mars. Pro tyto účely NASA chystá loď Orion a nosnou raketu SLS, která své kyslíkovo-vodíkové motory převezme z raketoplánů. První zkušební start by se měl uskutečnit v roce 2017.
Obsluhu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a další lety na nízké oběžné dráze mají zajišťovat soukromníci. Boeing vyvíjí pilotovanou loď SCT-100, hotova má být za tři roky.
Na 7. února je plánován druhý start bezpilotní kosmické lodi Dragon soukromé společnosti SpaceX. Zatímco při prvním letu v prosinci 2010 loď pouze obletěla Zemi, tentokrát se má spojit s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Pokud vše půjde podle plánu, zahájí Dragon ještě v roce 2012 pravidelné zásobovací lety ke stanici. SpaceX do budoucna plánuje upravit loď tak, aby mohla na oběžnou dráhu vynášet i lidskou posádku.
Už v únoru by se k ISS měla poprvé vydat bezpilotní loď Dragon.
V květnu by do vesmíru měla poprvé vzlétnout i loď Cygnus společnosti Orbital Sciences a na léto je v plánu první let raketoplánu Dream Chaser z dílny Sierra Nevada Corporation, byť zatím bez motoru a pouze v atmosféře.
Roboti na Marsu
V listopadu NASA k Marsu vyslala robotického průzkumníka Curiosity. V srpnu 2012 by měl přistát uvnitř 154 kilometrů širokého Galeova kráteru, z jehož středu se vypíná pět kilometrů vysoká hora. Její svahy jsou natolik mírné, že by po nich robot měl být schopen stoupat. Cesta vzhůru bude zároveň cestou po proudu času, protože Curiosity bude míjet odkryté vrstvy hornin z různých etap historie planety.
Robot není vybaven přímo k odhalení fosilních mikroorganismů, takže objev "marťanů" očekávat nemůžeme. Měl by však získat informace o podmínkách, jaké na Marsu v minulosti panovaly.
Curiosity se pokusí navázat na úspěšné mise dvojčat Spirit a Opportunity, která na Marsu přistála v lednu 2004. Měla pracovat tři měsíce a za tu dobu na povrchu urazit asi 600 metrů. Spirit se odmlčel v březnu 2010 a teprve v květnu 2011 ho NASA definitivně odepsala. Opportunity stále pracuje a zatím ujela 34 kilometrů. V současné době zkoumá kráter Endeavour.
Curiosity na Marsu.
Rusové se letos potýkali s několika nezdary včetně selhání jinak nadprůměrně spolehlivých raket Sojuz. Největší ztrátu pro ně představuje nevydařený listopadový start sondy Fobos-Grunt, která měla zkoumat jeden z měsíců Marsu - Phobos. Nepodařilo se jí však nabrat správný kurs a zřejmě během ledna se zřítí na Zemi. Mrzí to i vědce z ESA, kteří sondu vybavili několika přístroji.
Předstíraná expedice
V pátek 4. listopadu se z Marsu úspěšně vrátila šestice astronautů: tři Rusové, Francouz, Ital a Číňan. Cesta jim trvala 520 dní. Ve výsadkovém modulu se vydali i přímo na povrch rudé planety. Bohužel zatím pouze jako. Po celou dobu "letu" neopustili Zemi.
Šlo o společný projekt Ústavu biomedicínských problémů ruské Akademie věd a Evropské kosmické agentury. Cílem bylo prověřit, co dlouhodobý pobyt v napodobenině kosmické lodi udělá s posádkou.
Vědci, mezi nimiž jsou i odborníci z České republiky, zkoumali vliv stísněného prostoru, absence čerstvých potravin, izolace a dalších stresových faktorů na oběhový a imunitní systém "astronautů", na jejich psychiku i na vztahy ve skupině.
Čínské ambice
Na přelomu září a října učinila Čína důležitý krok na cestě k vybudování vlastní orbitální stanice. Na oběžné dráze se spojila bezpilotní loď Šen-čou 8 s modulem Tchien-kung 1 (Nebeský palác). V listopadu se podařilo manévr zopakovat.
V roce 2012 by měly následovat podobné operace, tentokrát však už s pilotovanými loděmi Šen-čou 9 a 10.
Startuje Galileo
V říjnu se na oběžnou dráhu dostaly první dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Po letech technických a ekonomických obtíží tak konkurence amerického systému GPS začíná vypadat reálně.
Dosud fungovaly pouze dva testovací satelity, nyní je doplnily první dvě plně funkční družice. Základní bezplatné navigační služby by měl systém začít plnit v roce 2014, kdy na oběžné dráze ve výšce 23 tisíc kilometrů bude pracovat osmnáct satelitů. Další placené služby bude Galileo nabízet až v plné konfiguraci třiceti satelitů od roku 2019.
Návštěvy u asteroidů, Měsíce a Jupitera
"Krátký zážeh iontového motoru a jsem na oběžné dráze kolem asteroidu Vesta! Hohóóó!" Takto sonda Dawn oznámila v červenci na Twitteru svůj úspěch. Stala se prvním lidským výtvorem, který krouží kolem některého z těles v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.
V roce 2012 se Dawn s Vestou rozloučí a zamíří k planetce Ceres. Dorazit by k ní měla v roce 2015.
Právě v těchto dnech vstupuje na oběžnou dráhu kolem Měsíce dvojice sond Grail, které budou mapovat jeho gravitační pole. Z jeho struktury se lze dozvědět leccos o vnitřním složení našeho nejbližšího souseda. Mohli bychom se tak konečně dozvědět, proč se odvrácená a přivrácená strana Měsíce od sebe tak liší a zda má pravdu hypotéza, že jeho dnešní podoba je výsledkem srážky dvou menších těles.
V srpnu se na cestu k Jupiteru vydala sonda Juno. Až k němu za pět let dorazí, bude zkoumat jeho atmosféru a magnetické pole. Přispěje tak nejen k poznání největší planety, ale i k pochopení vzniku celé sluneční soustavy.
