Dosluhující Hubbleův dalekohled by měla nahradit nová vlajková loď NASA: teleskop Jamese Webba. Jenomže náklady rostou vskutku kosmickou rychlostí, takže projektu reálně hrozí, že ho politici pošlou k ledu. Ale možná se blýská na lepší časy. Výbor amerického Senátu se nyní dohodl na zvýšení rozpočtu o 530 milionů dolarů.
| Teleskop Jamese Webba
Kosmický teleskop Jamese Webba má mít vskutku úctyhodné parametry. Zrcadlo o průměru 6,5 metru (Hubbleův teleskop pouze 2,4 metru) bude chráněno slunečním štítem o velikosti tenisového kurtu.
Teleskop bude citlivý na infračervenou část spektra, v níž lze pozorovat i chladné, slabě zářící objekty – planety, oblaka prachu, extrémně vzdálené galaxie... Měl by být schopen spatřit vesmír tak, jak vypadal pouhých 250 milionů let po svém vzniku.
Zatímco Hubbleův teleskop obíhá ve výšce 560 kilometrů nad Zemí a je v dosahu servisních misí, jeho nástupce bude zaparkován 1,6 milionu kilometrů daleko a v případě potíží nelze s opravou počítat. |
Teleskop měl původně přijít na 2,5 miliardy dolarů a odstartovat měl už letos. Ale projekt nabíral další a další zpoždění a zároveň se prodražoval. Loni už NASA hovořila o pěti miliardách a startu v roce 2014. Senátu došla trpělivost a povolal komisi odborníků, kteří měli projekt prověřit. Dospěli k částce 6,5 miliardy.
Letos už samotná NASA přiznává, že by rozpočet potřebovala navýšit na 8,7 miliardy dolarů (147 miliard korun) s tím, že start nepřipadá v úvahu dříve než v roce 2018. V časech všeobecných škrtů to zní hrozivě.
Odborná komise Sněmovny reprezentantů proto letos v červenci navrhla zastavení celého projektu, přestože už se utratilo 3,5 miliardy. Senátní podvýbor, který má na starosti přípravu rozpočtu NASA pro příští rok, však nyní na teleskop uvolnil dalších 530 milionů dolarů. Vyzval sice NASA, aby si při hospodaření s finančními prostředky počínala zodpovědněji než dosud, přesto je to pro kosmickou agenturu dobrá zpráva.
Kličkování v rozpočtovém bludišti
Teleskop však ještě nemá vyhráno. Návrh musí projít hlasováním v Senátu a schválením v Bílém domě. Navíc by podle nejnovějších propočtů ani navýšení o 530 milionů dolarů nemuselo stačit. NASA se z pasti snaží uniknout tím, že náklady rozdělí do více rozpočtových položek a využije i peníze původně určené na pilotované lety. Plán musí schválit vládní Úřad pro řízení a rozpočet a jeho rozhodnutí je obtížné předjímat. NASA totiž zároveň rozjíždí nákladný projekt vývoje nosné rakety pro pilotované lety k asteroidům a k Marsu, u nějž také hrozí, že náklady budou s postupem času šplhat vzhůru.
Prodražení kosmických projektů není nic neobvyklého. Například marsovská sonda Curiosity, která má odstartovat v listopadu, měla původně stát v přepočtu 11 miliard korun, nyní se náklady pohybují kolem 40 miliard. Jenomže v případě Webbova teleskopu nejde jen o technické komplikace. NASA zřejmě náklady na počátku úmyslně podcenila a doufala, že rozjetý projekt si nikdo netroufne zastavit.
Na teleskop čekají mnozí z astronomů jako na smilování a za navýšení rozpočtu lobbují ze všech sil. Další astronomové by se však zrušení projektu nebránili. Naopak. Pro svůj výzkum by potřebovali jiné přístroje a obávají se, že teleskop Jamese Webba "vyluxuje" rozpočet NASA tak důkladně, že na další projekty už nezbudou peníze.
