Odborníkům v Česku slouží k pozorování hvězd, vzdálených planet, komet a dalších objektů ve vesmíru pět dalekohledů s průměrem větším než půl metru. Dva z nich včetně toho největšího má ondřejovská hvězdárna, další dva jsou v hvězdárně na Kleti. Nejstarší velký teleskop má na své observatoři Masarykova univerzita v Brně. Přístroje neslouží jen českým vědcům, získávají i data v rámci mezinárodních výzkumů. Perkův dalekohled, největší český dalekohled, oslaví 23. srpna padesát let od uvedení do provozu.
Perkův dalekohled s průměrem zrcadla dva metry je na observatoři Astronomického ústavu (ASU) Akademie věd ČR v Ondřejově. Slouží k pozorování spekter hvězd, což odborníkům umožňuje nejen zjistit jejich vlastnosti, ale i odhadnout stáří hvězd a vlastnosti atmosféry. Od roku 2007 ho lze ovládat přes internet z celého světa. Dalekohled tak nevyužívají jen odborníci v Ondřejově, ale také zahraniční vědci. Je velmi vytížený, "odpracuje" až 120 nocí v roce. Podle mluvčího ASU Pavla Suchana je dalekohled i přes svých úctyhodných 50 let stále ve "skvělé kondici".
Druhým největším dalekohledem je Klenot z observatoře na Kleti, která patří pod Jihočeský kraj. Jeho jméno je volně odvozené ze zkratky anglického názvu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope), v češtině Kleťský teleskop pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších neobvyklých těles. Průměr hlavního zrcadla je 106 centimetrů a v provozu je od roku 2001. Klenot slouží ke sledování asteroidů blízko Země, které by pro planetu mohly být nebezpečné. Měří jejich polohu a ve spolupráci s dalšími observatořemi po celém světě ověřuje jejich výskyt. "Na tomto úkolu spolupracujeme od roku 2014 s Evropskou kosmickou agenturou jako jediná observatoř z Česka," uvedla ředitelka observatoře Jana Tichá.
Další velký teleskop používá hvězdárna ASU v Ondřejově. Má průměr zrcadla 65 centimetrů a zaměřuje se na asteroidy a planetky. "Začátkem tohoto století byl dalekohled robotizován, což umožnilo pozorování dalekohledem i na dálku, tedy z jiných míst, než je ondřejovská hvězdárna," řekl Suchan.
Dalekohled observatoře Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) s průměrem 60 centimetrů je v ČR nejstarší. V provozu je od otevření severní kopule v roce 1954 a podle Jana Janíka z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MUNI slouží odborníkům i studentům, při občasných akcích se k němu dostane i veřejnost. "Zaměřujeme se hlavně na dvojhvězdy, proměnné hvězdy, ale i exoplanety a asteroidy," řekl Janík.
Poslední dalekohled, který průměrem zrcadla přesahuje půl metru, je také na Kleti. Má průměr 57 centimetrů a na rozdíl od Klenotu je přístupný veřejnosti. "S tímto 'menším' dalekohledem mimo jiné objevil kleťský astronom Miloš Tichý krátkoperiodickou kometu 196P/Tichý," uvedla ředitelka Tichá.
Přehled největších dalekohledů doplňuje přístroj ve Rtyni v Podkrkonoší, ale ten je v soukromých rukou a neslouží vědeckým účelům. Podle dostupných údajů má průměr zrcadla 82 centimetrů.
