Konec dalekohledu
Planckův kosmický teleskop umírá, selhává mu chlazení

V květnu 2009 vynesla raketa Ariane do vesmíru dva kosmické teleskopy. Zatímco infračervený dalekohled Herschel pokračuje v práci, mise mikrovlnného teleskopu Planck se chýlí k závěru. Dochází mu helium sloužící jako chladící látka a sonda se začíná přehřívat.

Podle vědců z Evropské vesmírné agentury (ESA) dalekohled bohatě splnil všechno, co se od něj očekávalo, a ukončení jeho práce je plánované. "Dostali jsme záplavu dat - mnohem víc, než jsme původně čekali - a teď jsme v horečné fázi jejich zpracovávání," řekl BBC vedoucí projektu Jan Tauber.

Dvoutunová, 4,2 metru dlouhá sonda Planck je stejně jako Herschel zaparkována v Lagrangeově bodu L2, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy Slunce-Země, takže oba teleskopy zaujímají stabilní polohu vůči oběma kosmickým tělesům.

Planck zkoumal reliktní záření pocházející z doby pouhých 380 tisíc let po velkém třesku. Z nepatrných rozdílů v jeho teplotě lze vyčíst cenné informace o vývoji vesmíru. Měření by mělo mimo jiné přinést důkazy o inflační (exponenciální) fázi rozpínání v čase 10^-35 sekundy po velkém třesku.

Planck měl původně proměřit celou oblohu minimálně dvakrát, nakonec se mu to podařilo hned čtyřikrát, což přispělo k vyšší přesnosti výsledků.

Teleskop sestává ze dvou detektorů záření schopných zaznamenat rozdíly v řádu miliontin stupně Celsia. Jeden z nich nyní kvůli přehřívání postupně přestává fungovat. Pro svou činnost totiž potřebuje chlazení na teplotu -273,05 °C, což je o pouhou desetinu stupně více než absolutní nula. A takovou teplotu už nebude schopen teleskop udržet, jelikož mu došly zásoby helia.

"Vždycky jsme počítali s tím, že o detektor přijdeme a helium došlo přesně v okamžiku, kdy jsme předpokládali - na minutu," vysvětlil Tauber. Druhý detektor bude schopen fungovat dál, protože vyžaduje o něco vyšší teplotu, -269,15 °C. Podle odhadů tak bude posílat data ještě šest až devět měsíců.

"Je to takový hořkosladký okamžik, první fáze Planckovy mise bude brzo za námi, což je samozřejmě smutné," řekl BBC ředitel výzkumné sekce ESA Mark McCaughrean. "Ale máme v zásobě mnohem více dat, než jsme čekali, a je to prvotřídní materiál. Lidé, kteří ho analyzují, jsou nadšení z toho, co se postupně dozvíme o raném vývoji vesmíru krátce po velkém třesku." Analýza dat bude trvat několik let, první mapa mikrovlnného záření by měla být k dispozici v roce 2013.