Pod Sluncem žhaveným povrchem planeta Merkur chladne, což způsobuje její zmenšování - byť nepříliš velké. Během posledních 3,8 miliardy let se průměr nejmenší planety sluneční soustavy zmenšil až o 14 kilometrů na nynějších 4879 kilometrů, i nformovali američtí vědci.
Merkur má zřejmě podobně jako Země superhorké kovové jádro. Na rozdíl od Země ale nemá tektonické desky, které by do sebe narážely, posouvaly se a tlačily v reakci na tlak, jenž kvůli ubývání teploty působí na planetární kůru.
Místo toho má Merkur jedinou, pevnou svrchní vrstvu, což znamená, že se tento tlak přenáší přímo na povrch planety a způsobuje její vrásnění v rýhách a hřbetech, jak planeta chladne.
Planetární geologové vedení Paulem Byrnem z vědeckého ústavu Carnegie ve Washingtonu využili údaje o těchto nerovnostech k vypočítání termální kontrakce planety, což je termín pro zmenšování prostřednictvím úbytku teploty. Jejich studie vyjde v časopise Nature Geoscience.
