Podivné těleso, které obíhá mezi drahami Saturnu a Uranu, by mohl obklopovat prachový disk podobný těm, které vlastní velké planety. Nebo z něj tryskají prašné gejzíry.
Chiron se počítá mezi Kentaury. Jsou to zvláštní tělesa napůl cesty mezi kometou a asteroidem. Astronomové je pozorují už od dvacátých let minulého století. Jako oddělený typ objektů je však začali rozeznávat až v roce 1977. Bylo to právě po objevu Chirona. Ten je poměrně velký. Podle jednoho odhadu by mohl mít až 233 kilometrů a blížit se splnění kritérií potřebných k prohlášení za trpasličí planetu, jako jsou třeba objekty Pluto nebo Ceres v takzvaném hlavním pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru.
Skupina výzkumníků v čele s Jessicou Ruprechtovou z Massachusettského technologického institutu (MIT) studovala Chironův průchod přes vzdálenou hvězdu mimo sluneční soustavu. V astronomickém časopise Icarus tvrdí, že dokázali ve světle hvězdy rozeznat stín, který by mohl způsobit disk prachových částic, podobný tomu, jaký vlastní například planeta Saturn.
Vědci už před časem zveřejnili teorii, že svoje prstence má i další Kentaur jménem Chariklo. Alternativní vysvětlení stínů by mohla být dvojice prachových gejzírů, které by z planety tryskaly.
Podivný stín pozoroval jako první astronom James Elliot rovněž z MIT už v roce 1993. Ruprechtová s kolegy ho zkoumali koordinovanou činností dvojice Infračervených teleskopů NASA na Havajské hoře Mauna Kea a sítě čtyřiceti robotických dalekohledů Las Cumbres rozmístěných po celé zeměkouli.
