Pluto má mnohem mohutnější atmosféru, než se vědci dosud domnívali. Jeho plynový obal sahá do výše 3000 kilometrů, tedy do čtvrtiny vzdálenosti k největšímu měsíci Pluta, jímž je Charon.
To, že má Pluto atmosféru, vědí astronomové od roku 1988, kdy při pozorování ze Země zakrylo vzdálenou hvězdu. Její světlo však náhle nezmizelo, nýbrž díky atmosféře kolem Pluta bylo jen utlumeno. Dosud se však její tloušťka odhadovala pouze na stovku kilometrů.
Britští vědci nyní v extrémně řídké atmosféře tohoto vesmírného tělesa odhalili mimo jiné oxid uhelnatý, který se jim podařilo detekovat v mnohem větší vzdálenosti od povrchu planety, než očekávali. Pozorování provedli prostřednictvím teleskopu Jamese Clerka Maxwella na Havajských ostrovech.
Pluto bylo objeveno před více než 80 lety a bylo zařazeno mezi planety sluneční soustavy. Na astronomickém kongresu v Praze v roce 2006 však bylo ze seznamu planet vyškrtnuto a zařazeno do nové skupiny trpasličích planet.
Nízká průměrná hmotnost nasvědčuje tomu, že je planetka složena zhruba ze 70 procent hornin a 30 procent ledu. Má tři přirozené satelity, tedy měsíce, pojmenované Charon, Nix a Hydra.
K Plutu v roce 2006 odstartovala sonda New Horizons, vůbec první sonda určená k jeho průzkumu. Dorazit by k němu měla v roce 2015.
