Nová mise
Sedm minut hrůzy je za námi, Curiosity přistála na Marsu

Robotický průzkumník Curiosity zvládl riskantní manévr a v pořádku dosedl na povrch Marsu. Nejsofistikovanější přístroj, jaký kdy lidstvo vyslalo k cizí planetě, už na Zemi poslal první snímky.

V řídícím středisku NASA byl odměněn bouřlivým potleskem, v přímém přenosu NASA TV technickou komunikaci na chvíli zcela přehlušila druhá zvuková stopa, z níž se ozývalo jen nadšené výskání inženýrů a vědců, z nichž v tu chvíli spadla obrovská nervozita. Přistávací manévr od vstupu do atmosféry po dosednutí do Galeova kráteru už dříve překřtili na "sedm minut hrůzy", protože kdykoli během letu atmosférou se mohlo pokazit příliš mnoho věcí. Vše však klaplo na jedničku, včetně dosud nevyzkoušeného spuštění průzkumníka na lanech z plošiny brzděné raketovými motory.

První data nenaznačují, že by měl robot nějaké problémy. Jistotu však budeme mít až poté, co se podaří oživit všechny systémy a rover se vydá na průzkum.

Byl tu život?

Curiosity přistála uvnitř 154 kilometrů širokého kráteru Gale, z jehož středu se vypíná pět kilometrů vysoká hora. Stoupá tak mírně, že by se na ni robot měl být schopen vyškrábat. Cesta vzhůru bude zároveň cestou po proudu času, protože robot bude míjet odkryté vrstvy hornin z různých etap historie planety.

Snímkování z oběžné dráhy, které obstarala družice Mars Reconnaissance Orbiter, v oblasti odhalilo vyschlá koryta řek a zřejmě i pozůstatky dávného jezera. Existoval-li na Marsu v minulosti bakteriální život, je kráter Gale ideálním místem, kde po něm pátrat.

Curiosity není vybavena přímo k odhalení fosilních mikroorganismů. Jejím úkolem je prozkoumat horniny a případně i podzemní vodu a led, což vědcům umožní rekonstruovat podmínky, které na Marsu v minulosti panovaly. Robot tedy téměř jistě neobjeví marťany, ale mohl by posílit či naopak zpochybnit hypotézu o tom, že Mars v minulosti skýtal vhodné podmínky pro rozvoj mikrobiálního života.

Vědecký výzkum bude mít na starosti deset kamer a přístrojů včetně hmotnostního spektrografu, plynového chromatografu nebo zařízení pro měření rozptylu rentgenových paprsků na vzorku. Sonda bude do hornin rýt, vrtat a odpařovat jejich povrch laserovým paprskem. Kombinace více technik umožní změřit koncentraci vody i nejrůznějších organických látek a určit poměry izotopů uhlíku a dalších prvků. I laičtí zájemci o vesmír si však přijdou na své. Curiosity nás bude zásobovat snímky a videosekvencemi z povrchu Marsu v dosud nevídaném rozlišení.

Jméno od školačky

V květnu 2009 vstoupila do přísně střežené laboratoře NASA tehdy dvanáctiletá Clara Maová z Kansasu. Oděna do ochranného obleku se speciálním fixem na povrch robotického průzkumníka podepsala. Této cti se jí dostalo coby vítězce soutěže, jejímž prostřednictvím kosmická agentura hledala pro robota jméno. Clara uspěla v konkurenci devíti tisíc žáků a studentů s esejem, v němž pro robota navrhla jméno Curiosity (Zvídavost).

Když lidé z NASA Maovým zavolali, zvedla telefon Clařina matka. Dívka vyrozuměla, s kým maminka mluví a co to znamená: "Pociťovala jsem opravdové vzrušení. Byla jsem plná energie a potřebovala jsem ji vyběhat. A tak jsem běhala po schodech nahoru a dolů, dokud máma nezavěsila," popsala ten okamžik později.