Astronomové objevili ve vesmíru objekt, který svítí jako tři sta billonů sluncí. Nebo aspoň svítil. Jeho světlo k nám dorazilo ze vzdálenosti 12,5 miliardy světelných let. Díváme se na něj, jak vypadal jen něco přes miliardu let po velkém třesku.
Kosmická aparatura WISE je podobná známému Hubbleovu kosmickému teleskopu. Je to rovněž dalekohled. Na rozdíl od něj si ale prohlíží vesmír jen v infračervené oblasti. Na oběžné dráze Země krouží už od roku 2009. Stačila již dvakrát vyfotografovat celou oblohu. NASA ji pak na čas uvedla spánkového režimu. Momentálně je znovu aktivní. Místo vzdáleného vesmíru však fotografuje asteroidy a komety ve sluneční soustavě. Výsledky z doby, kdy se dívala do nejzazších hlubin kosmu, ovšem astronomové pořád ještě zpracovávají.
Je mezi nimi i skupina hvězdářů v čele s Chao-Wei Tsaiem ze slavné Laboratoře tryskového pohonu (JPL) v kalifornském městě La Cañada Flintridge. Řečení vědci zveřejnili časopise The Astrophysical Journal zajímavou studii dvaceti galaxií, které sonda WISE našla. Jedna z nich je asi 15 000krát jasnější než naše vlastní Galaxie s velkým G. Vědci ji označují jako WISE J224607.57-052635.0.
Stejně jako ostatních devatenáct objektů svítí v infračervené oblasti spektra. Vědci všechny tyto neobvykle jasné galaxie označují anglickou zkratkou ELIRGs (extremely luminous infrared galaxies = extrémně jasné infračervené galaxie).
Zdroj jejich světla jsou pravděpodobně supermasivní černé díry v jejich středech. Ty polykají hmotu, která je obklopuje. Když do nich padá, zahřívá se na miliony stupňů a září. Většina záření je viditelná, ultrafialová nebo rentgenová. Brzo ale narazí na obrovské masy mezihvězdného plynu, který ho pohltí a znovu vyzáří v infračervené oblasti. Astronomové by v budoucnosti chtěli určit hmotnosti černých děr ve středech ELIRGs, aby získali přesnější představu, jakým způsobem svítí.
