Příčiny selhání
Sondu Fobos-Grunt prý "sestřelila" sluneční erupce

Nikoliv americké radary, ale nejspíš erupce na Slunci zavinily selhání ruské meziplanetární sondy Fobos-Grunt. K takovému závěru dospěla vyšetřovací komise, která nehodu vyšetřovala a své závěry dnes předala ruské kosmické agentuře Roskosmos.

Komise podle zdroje agentury Interfax přijala za základní verzi hypotézu, podle které na kosmický aparát mohla zapůsobit silná sluneční erupce ze 4. listopadu s vyvržením plazmatu o váze několika miliard tun, které vyvolalo i sérii magnetických bouří. Zvýšená aktivita Slunce trvala dalších deset dnů a nejspíše ovlivnila fungování sondy. Ta odstartovala 9. listopadu a následně se zřejmě dostala do oblaka plazmatu, které narušilo práci palubních systémů.

Sonda po úspěšném startu nespustila své motory, takže nenabrala požadovaný kurz k marsovskému měsíci Phobos, odkud měla dopravit vzorky, ale zůstala na oběžné dráze okolo Země. Snahy přeprogramovat stanici neuspěly. Zbytky sondy, která převážně shořela v atmosféře, se zřítily 15. ledna, nejspíše do Tichého oceánu či do jihoamerické džungle.

Krátce poté se v ruském tisku objevily úvahy, zda havárii náhodně nezavinil některý z amerických radarů na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu. NASA tuto hypotézu odmítla, skepticky na ni hleděla i většina ruských odborníků.

Loňská bilance byla pro Roskosmos neutěšená. V srpnu nad jižní Sibiří havarovala nákladní kosmická loď Progress, v listopadu začala stávkovat družice Fobos-Grunt a koncem roku se krátce po startu zřítila raketa Sojuz s vojenskou družicí Meridian.

Podrobnou zprávu o příčinách neúspěchu mise má Roskosmos podat do konce ledna.