Křesťané a muslimové. Nebezpečný koktejl v Nigérii

Výbuchy brutálního náboženského a etnického násilí podobné těm, které tento týden zasáhly nigerijské město Jos, jsou v Nigérii kvůli chronické chudobě a politice, která se pro některé ze 150 milionů jejích obyvatel stala nástrojem osobního prospěchu, takřka stálicí.

K rozpoutání krvavých střetů přitom stačí jen malá roznětka: v listopadu 2008 za násilnosti v Josu mohly lokální volby. Podle oficiálních zdrojů při nich zemřelo 200 lidí, podle neziskové organizace Human Right Watch jich bylo 700. V září 2001 ve stejném městě přišlo o život přes 900 lidí, píše agentura AFP.

Důvody posledních střetů v půlmilionovém Josu zůstávají pět dní po jejich vypuknutí nejasné. Jeden celostátní deník se domnívá, že jde o spor o půdu, který souvisí s opravou domu jistého muslima, jež přesáhla na pozemek jeho křesťanského souseda. Další informace tento týden uvažovaly o sporné opravě mešity umístěné v křesťanské čtvrti. Vývoj v posledních dnech je pak znám: nejméně 300 mrtvých a 50 tisíc běženců běženců (18 tisíc podle čtvrteční informace Červeného kříže, pozn. red).

Ať už jsou důvody opakujících se násilností jakékoli, zahraniční diplomaté a bezpečnostní experti tvrdí, že nigerijská vláda je nucena tvrdě zasáhnout kvůli možným dopadům těchto sporů na rovnováhu v zemi rozdělené na muslimy na severu a křesťany na jihu.

"Je to mimořádná krize, která může ještě o trochu víc rozvolnit vztahy v naší zemi," prohlásil v úterý viceprezident Goodluck Jonathan. Tento křesťan pocházející z jihu již přes dva měsíce zajišťuje fungování prozatímní vlády nigerijského muslimského prezidenta Umaru Yar'aduy, hospitalizovaného na konci listopadu v Saúdské Arábii.

Byl to Jonathan, kdo ve snaze zabránit dalším represím poslal do města vojáky a vyhlásil zákaz vycházení. Mezi mrtvými jsou většinou muslimové, ale také a možná především převážně muslimské etnikum Hausů, které je největší etnickou skupinou v severní Nigérii. Bezpečnostní opatření nařídil také v několika dalších severních městech, jako jsou Kano, Kaduna nebo Maiduguri.

Migrace Hausů do centrální oblasti, kde se nachází město Jos, není nic nového, ale kvůli rostoucí chudobě severní oblasti, kde 12 států v roce 2000 ještě navíc zavedlo islámské právo šaría, je soužití podle odborníků stále obtížnější.

"Nejde o náboženskou krizi. Obyvatelstvo Josu je etnicky hluboce rozděleno," tvrdí generální tajemník Nejvyšší nigerijské rady pro islámské záležitosti Lateef Adegbite.

Podle arcibiskupa Josu Ignatia Ayau Kaigamy je třeba pravé důvody hledat v politickoekonomických bojích o vliv mezi místní honorací. "Nigerijci jsou velmi zbožní a někteří lidé bez zábran neváhají využít náboženství nebo hrát na etnické struny," tvrdí Kaigama.

Při každé vyhrocenější situaci v úvodnících deníků zaznívají hlasy potírající nedostatečnou federální moc a etnicko-náboženské spory, které se staly nástrojem osobních zájmů. Sídlo federální moci Abuja je často viněno, že příliš dlouho zavíralo oči před vzestupem islámského fundamentalismu na severu.

"Tyto politické manipulace jsou pro jednotu národa závažnou hrozbou," varoval autor nedávno vydané knihy o náboženských sporech na severu Nigérie Shehu Sani.

Foto: ČTK/AP a Profimedia