Americký prezident Barack Obama jednal v noci se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym, britským premiérem Davidem Cameronem a šéfem italského kabinetu Silviem Berlusconim o rychlých krocích k ukončení libyjské krize. Washington přitom podle Bílého domu nevylučuje žádnou možnost k zastavení tamního krveprolití, včetně sankcí a vojenské operace. Vyslání sil umožňuje Charta OSN, uvedla i organizace SOS Racisme.
Spojené státy usilují o mezinárodní shodu na akci proti libyjské vládě Muammara Kaddáfího, kterou Obama odsoudil za odporné násilí proti vlastnímu lidu. Washington je ale prý připraven i jen k bilaterální akci. "Nevylučuji bilaterální varianty. Nic nevylučuji," odpověděl mluvčí Bílého domu Jay Carney na otázku, zda USA zvažují vojenské kroky. V prvé řadě však Washington usiluje o zavedení sankcí proti Libyi ze strany Rady bezpečnosti OSN.
Francouzská humanitární organizace SOS Racisme vyzvala k okamžitému uplatnění Charty OSN, která podle ní umožňuje legitimní rozmístění sil k zastavení násilí.
Kaddáfí zavedl rodinné dávky a zvýšil mzdy
Ve státní libyjské televizi se během pátku objevila informace, že libyjská vláda zvýšila mzdy zaměstnancům státní správy a zřídila mimořádné rodinné dávky. Toto rozhodnutí se považuje za pokus Tripolisu udržet si moc. Vůdce Muammar Kaddáfí odmítá odstoupit a jednotky, které mu zůstaly věrné, se snaží udržet města v okolí Tripolisu.
Podle televizního oznámení bude každé rodině vyplaceno 500 libyjských dínárů (7000 korun), které mají lidem pomoci pokrýt zvyšující se výdaje za potraviny.
Až o 150 procent budou také zvýšeny mzdy některých zaměstnanců veřejné správy.
Protivládní protesty v Libyi trvají od půlky února a vyžádaly si už stovky mrtvých. Vláda má v rukou jen západ státu, východní města zřejmě už nekontroluje. Ve východolibyjském Benghází a Tobrúku už ale Tripolis ztratil vliv a tamní obyvatelé vytvářejí nové správy a organizují vlastní obranu.
