Zbraně v USA
Amerika-země střeleckých masakrů
11.04.2017 17:28 Původní zpráva
Ačkoliv ve Spojených státech žije jen pět procent světové populace, připadá na USA třetina masových útoků se zbraněmi na celé zeměkouli. I mnozí američtí odborníci už proto volají po snížení počtu zbraní mezi Američany.
Naposledy vraždil střelec tento týden ve škole v kalifornském San Bernardinu. Třipadesátiletý muž zastřelil přímo ve školní třídě svou bývalou ženu, místní učitelku, a zároveň postřelil také tři její žáky. Jeden svým zraněním podlehl. Z hlediska počtu obětí se ale tento útok řadí k těm nejméně "závažným". Loni při střeleckém masakru v gay klubu v Orlandu zemřelo 50 lidí, včetně útočníka, dalších 51 bylo zraněno. Pokud jde o útoky se třemi a více obětmi, od roku 2011 USA evidují v průměru jeden útok na veřejnosti za 64 dní.
"Lidé jsou touto statistikou často překvapeni. Tak vysoká čísla nečekají," říká Adam Lankford, profesor kriminalistiky Alabamské univerzity a jeden ze spoluautorů studie o fenoménu masové střelby v USA. I když četnost případů hromadných útoků se zbraní ve Spojených státech může mít řadu příčin, jedna věc je podle Lankforda jistá. "Těmto incidentům významně napomáhá snadný přístup ke zbraním v USA," uvedl Lankford pro americkou televizi CNN.
Počet legálně držených ručních zbraní mezi Američany osciluje mezi 270 až 310 miliony kusů, což z obyvatel Spojených států dělá zdaleka nejozbrojenější národ na světě. V průměru vlastní alespoň jednu zbraň prakticky každý Američan, včetně nemluvňat. Na druhém místě v počtu legálně držených zbraní figuruje pro srovnání Indie, kde zůstává mezi lidmi 40 milionů pistolí či pušek. Jenže v Indii žije čtyřikrát více obyvatel než v USA.
Benevolentní zákony v oblasti držení zbraní ve Spojených státech podle Lankforda i některých dalších odborníků přímo souvisejí s nejen s množstvím masových střeleckých útoků, ale také s útoky individuálními. Jen mezi lety 1966 až 2012, tedy před střelbou v Orlandu, zažily Spojené státy 90 případů masové střelby se třemi a více oběťmi. To je skutečně třetina všech podobných útoků na celém světě. Navíc se od té doby průměrný počet střeleb na veřejnosti pravidelně zvyšuje. Jen v loňském roce zemřelo při čtyřech útocích 60 lidí.
Nejde ale jen o masové útoky. Celkově podlehne v USA střelným zraněním přes 33 tisíc lidí, tedy prakticky stejně jako při dopravních nehodách. Každou čtvrthodinu je zastřelen jeden člověk. Z celkového počtu obětí se ze dvou třetin jedná o sebevrahy (20 tisíc), zbytek připadá v naprosté většině na oběti trestných činů. Pouhá 4 % zabitých mají na svědomí policisté při policejních akcích.
Množství zastřelených lidí v USA, spojené s nárůst masových vražd, vede neustále k debatě o zpřísnění pravidel pro držení zbraně. I když totiž řadu případů mají na svědomí duševně nemocní lidé, snadný přístup ke zbraním jim dává do rukou mnohem širší možnosti než v jiných zemích. Každá masová střelba přitom podle Lankforda představuje pro některé lidi návod k tomu, aby pachatele následovali. Čím více se o masových střelbách mluví a píše, včetně jejich publicity na sociálních sítích, tím paradoxně roste i pravděpodobnost, že v nich někdo bude hledat inspiraci.
"Je to těžké paušalizovat, ale ve svém výzkumu jsem došel k závěru, že pro mnoho, zejména mladých lidí, je střelba na veřejnosti naplněním dnešní touhy nějak se proslavit. A to za každou cenu," tvrdí Lankford. Každopádně se přiklání k názoru, že počet zbraní mezi Američany by měl být omezen. O nějaká omezení už se pokoušela administrativa bývalého prezidenta Baracka Obamy, ovšem bez velkého úspěchu. Nakonec jako vždy v minulosti převážil názor, že právo nosit a používat zbraň je jedním ze základních práv Američanů.
Nepomáhá přitom ani srovnání s Austrálií, kde zpřísnění pravidel pro držení zbraní výrazně omezilo počet vražd i sebevražd. Po masakru ve městě Porth Arthur v jihovýchodní Tasmánii, při kterém v roce 1996 zahynulo 35 lidí, přistoupila australská vláda k radikálním opatřením. Na základě přijatého zákona o výkupu zbraní vykoupila zpětně od obyvatel takřka milion kusů zbraní, zejména poloautomatických pušek a nechala je roztavit. Australskou vládu to stálo stovky milionů australských dolarů, ovšem počet lidí, zastřelených na území Austrálie, poklesl na polovinu.
I ti američtí odborníci, kteří by se rádi inspirovali australským příkladem, však upozorňují, že v USA by si snaha napodobit Austrálii vyžádala nesrovnatelně vyšší náklady z rozpočtu. Pokud by americké vláda chtěla stejně jako australský kabinet vykoupit od lidí až třetinu všech legálně držených zbraní, státní kasu by to stálo miliardy dolarů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.