Turci hrozí masivními důsledky. Zahraniční výbor amerického Kongresu přijal včera večer rezoluci, v níž označil masakr Arménů osmanskými Turky za první světové války za genocidu. Turecko, jež se snažilo hlasování zabránit, vzápětí okamžitě stáhlo svého velvyslance z USA.
O rezoluci nyní bude hlasovat Sněmovna reprezentantů. Administrativa prezidenta Baracka Obamy přitom usilovala o odložení hlasování ve výboru s ohledem na pravděpodobnou roztržku s Tureckem. Turecko je právním nástupcem Osmanské říše a významným členem NATO.
V závazném prohlášení výbor Kongresu žádá prezidenta Obamu, aby "kvalifikoval systematické a úmyslné vyhlazování 1,5 milionu Arménů jako jasnou genocidu". Vedle toho má zajistit, abys se vzpomínka na tyto události první světové války stala součástí americké zahraniční politiky.
Hlasování však bylo těsnější, než se očekávalo. Zastánci rezoluce zvítězili rozdílem jediného hlasu 23 : 22. Výsledek jednání o rezoluci v dolní komoře Kongresu je nejistý, zřejmě i s ohledem na okamžitou reakci Turecka, která nastala doslova minuty poté, co agentury zveřejnily výsledky hlasování.
Turecký velvyslanec v USA byl odvolán do Ankary k takzvaným konzultacím, čímž se diplomaticky protestuje proti krokům hostitelského státu.
Turecko dnes nicméně prohlásilo, že nehledě na krok USA, s nímž nesouhlasí, chce pokračovat ve smiřování s Arménií. Masakry Arménů za Osmanské říše jsou dlouhodobou překážkou v narovnání vztahů mezi oběma zeměmi. Arménie masakry označuje za genocidu. Tento termín však Ankara odmítá a ostře protestuje proti snahám ostatních
zemí tento termín aplikovat.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová ve středu vyzývala výbor, aby rezoluci neschvaloval. Podle ní to mohlo poškodit nejen vztahy mezi Washingtonem a Ankarou, ale zabránit narovnávání vztahů mezi Tureckem a Arménií. Podobně argumentoval šéf turecké diplomacie Ahmet Davutoglu.
Kvůli rezoluci spolu ve středu mluvil i Obama se svým tureckým protějškem Abdullahem Gülem. I Turecko totiž předem varovalo, že schválení rezoluce ochladí vztahy mezi Ankarou a Washingtonem.
Kdyby rezoluci schválil i Kongres, museli by američtí představitelé užívat slovo genocida ve vztahu k událostem z první světové války v oficiálních projevech. Například Obama se tomuto označení při projevu loni v dubnu vyhnul, přestože v předvolební kampani v roce 2008 sliboval, že ho bude používat.
Zahraniční výbor Kongresu už v roce 2007 zabití Arménů za genocidu označil. Na výsledek hlasování reagovala tehdy Ankara stažením svého velvyslance z USA a pohrozila, že znemožní Američanům přístup na leteckou základnu v Turecku, která měla rozhodující význam pro operace v Iráku. Tehdejší prezident George Bush následně dotlačil Kongres k tomu, aby jako celek už o rezoluci nehlasoval.
Podle Jerevanu zahynulo v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích v Osmanské říši přes půldruhého milionu Arménů. Turecko připouští "jen" 300 až 500 tisíc mrtvých, které však označuje za oběti války, a odmítá označení genocida.
Foto: Wikipedia a Profimedia
