Argentinský parlament, Národní kongres, zrušil argentinskou tajnou službu. Stalo se tak na návrh prezidentky Cristiny Fernándezové v souvislosti s nedávnou záhadnou smrtí prokurátora Alberta Nismana. Dosavadní vládní úřad tajných služeb zhruba do tří měsíců nahradí federální zpravodajská agentura, která se bude zodpovídat Národnímu kongresu.
Nisman vyšetřoval teroristický útok na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994, z něhož justice viní sedm teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, které prý zaplatil Írán. Při útoku zemřelo 85 lidí. Podle Nismanových závěrů se vládní činitelé včetně prezidentky snažili podezřelé očistit, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy. Vláda obvinění odmítla.
Den před tím, než měl závěry svého vyšetřování předložit zákonodárcům, byl Nisman nalezen 18. ledna s prostřelenou hlavou a pistolí vedle sebe ve svém bytě v Buenos Aires. Podle vyšetřovatelů pitva neprokázala cizí zavinění, sama Fernándezová však prohlásila, že podle ní o sebevraždu nešlo.
Také uvedla, že Nisman dospěl ke svým závěrům na základě falešných informací, které mu poskytl jistý "ničemný" agent argentinských tajných služeb v rámci spiknutí, které mělo za cíl zkompromitovat vedení země.
Argentinský úřad tajných služeb, známý pod zkratkou SI, vznikl v roce 1948 jako civilní agentura pro zahraniční rozvědku i kontrašpionáž. V letech 1974 až 1983 úřad sloužil vojenské juntě k pronásledování oponentů.
Přežil přechod k demokracii po roce 1983, ale podle BBC i v posledních letech čelil kritice, že pro některé zájmové skupiny sleduje novináře, politiky, soudce či prokurátory.
Prezidentka Fernándezová nedávno prohlásila, že úřad SI si zachoval svou strukturu z doby vojenské vlády. Smrt jednapadesátiletého prokurátora Nismana byla podle prezidentky součástí snahy o její diskreditaci, na kterém se prý podílel příslušník tajných služeb.
