Česká republika musí být zemí plnou smutných a truchlivých existencí. Tedy alespoň pokud platí poznatek amerických vědců, že peníze činí člověka šťastným - přesněji v určité výši. Jde konkrétně asi o 60 tisíc eur ročně, což je v aktuálním kurzu půldruhého milionu korun.
Nejrůznější lidové moudrosti sice praví, že peníze nejsou všechno, že pouze peníze člověka šťastným neudělají a podobně, ale jak už to bývá, pravdy je na tom jen kus. Existuje ostatně podezření, že podobná moudra vymýšleli a šířili ti (bohatí) nahoře, aby se ti dole moc nebouřili a smířili se se svým osudem.
Podle studie vědců z americké Princetonské univerzity (New Jersey) je člověk šťastný převážně tehdy, když jeho příjem dosáhne určité výše, s čímž je spojen také jistý odpovídající životní standard.
Podle poznatků odborníků se pocit osobního štěstí přestává u Američanů zvyšovat, když dosáhnou ročního příjmu zhruba 75 tisíc dolarů (60 tisíc eur).
Až do této sumy, tedy 60 tisíc, dělá každý dolar navíc život hezčím. Konstantně narůstá spokojenost s vlastním životem a celkově dobrý pocit, píší autoři. Tento pokrok se ale zadrhne ve chvíli, kdy člověk dosáhne příjmu 75 tisíc dolarů ročně. Dále blaženost nestoupá.
I nad touto magickou hranicí, která odpovídá měsíčnímu příjmu v přepočtu kolem 125 tisíc korun na domácnost, sice mnozí lidé uvádějí, že žijí lépe. S více penězi v kapse se už ale necítí šťastnějšími ani méně stresovanými.
Na opačné straně studie potvrzuje souvislost mezi nízkým příjmem a pocitem neštěstí. Málo peněz vyostřuje emocionální bolest, podobnou, jako člověk cítí při osamělosti, rozvodu nebo nemoci, píší autoři studie, ekonomové Angus Deaton a Daniel Kahnemann. Druhý je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2002.
Možná je 75 tisíc dolarů hranice, za níž už pro lidi není možné to, co s emocionálně dobrým pocitem nejvíce spojují. Tím jsou čas pro rodinu, užívání si volného času a vyhnutí se nemoci a bolesti, píší výzkumníci.
Ve Spojených státech má příjem nad 75 tisíc dolarů ročně jen přibližně třetina rodin. Studie Princetonské univerzity byla poměrně rozsáhlá. V letech 2008 a 2009 její autoři zkoumali odpovědi 450 tisíc lidí.
