Laserové zbraně - zatím spíše jen vize zbrojařů

Energie namísto kulek. Vojenské využití laserových děl se blíží. Tvrdí to alespoň jejich výrobci, kteří chtějí brzy vyrábět energetické zbraně pro bitevní pole v Iráku a Afghánistánu. Podle německého časopisu Spiegel je však sliby zbrojních koncernů nutno brát zatím s rezervou.

Vojáci sní o rychlých, přesných a spolehlivých laserových zbraních již celá desetiletí. Pokusy takto řízenou energií sestřelovat letadla i rakety však dosud vždy ztroskotaly.

Zatím poslední neúspěch představoval „Taktický vysokoenergetický laser" (THEL), monstrum o rozměru šesti autobusů. Americká vláda na vývoj THEL vynaložila deset let času a 300 milionů dolarů, dokud v roce 2005 celý projekt nepohřbila.

Ani tento neúspěch však neznamenal konec laserových ambicí Spojených států.

Podle magazínu Spiegel se nyní množí zvěsti o novém obranném laserovém systému, který by mohl být již v příštím roce nasazen v Iráku a Afghánistánu. Americký zbrojní koncern Raytheon pracuje na kombinaci průmyslového laseru a systému „Phalanx", který byl původně vyvinut pro americké válečné lodě.

K ničení nepřátelských letadel a projektilů byl vybaven dělem, které dokázalo za minutu vystřílet tři tisíce až 45 tisíc dvacetimilimetrových projektilů. Od roku 2005 je systém „Phalanx" instalován i v Iráku a slouží mimo jiné k ochraně vojenských základen.

Společnost Raytheon nahradila dělo polovodičovým laserem a vytvořila tak obranný laserový systém LADS. Loni se uskutečnil jeho první test, při němž laser údajně na vzdálenost 500 metrů způsobil explozi 60 milimetrových houfnicových granátů.

Laser však přitom dosáhl výkonu pouhých 20 kilowattů. Pro sestřelení projektilů ve vzduchu je však zapotřebí nejméně 100 kilowattů. Jak podotýká Spiegel, není překvapující, že společnost Raytheon při triumfální prezentaci výsledků testu raději zamlčela, jak dlouho byl laser na granáty namířen.

Šedesátimilimetrové granáty byly navíc malorážní a ležely na zemi, namísto aby létaly vzduchem, jak je běžné. Podmínky testu se realitě blížily jen stěží, konstatuje Spiegel.

Podle deníku Daily Telegraph se Raytheon v září chystá na další zkoušku, během níž mají být střely z houfnice sestřeleny za letu. Pokud bude test úspěšný, mohl by se LADS ve válečných oblastech využívat již v roce 2009.

Polovodičový laser je sice kompaktnější, mobilnější a méně jedovatý než chemický laser, zatím se ale projevil jako příliš slabý, než aby dokázal sestřelit letící projektily.

K zahřátí raket a granátů ještě před dopadem na teplotu, při níž explodují, zbývá jen několik sekund. Laser proto musí během krátkého času uvolnit nesmírnou energii. Toho byl dosud schopen pouze chemický laser jako například již zmíněný THEL.

Na každý výstřel však spotřeboval obrovské množství vysoce jedovatých chemikálií a bylo třeba jej neustále dobíjet. Ze samotného THEL se tak stal lákavý cíl teroristů a vzbouřenců.

Polovodičové lasery byly však dosud od minimálního sto kilowattového výkonu, potřebného pro protivzdušnou obranu, velmi vzdáleny. Podle Spiegelu je proto otázkou, zda se Raytheonu během pouhého roku podařilo u LADS několikanásobně zvýšit jeho výkon.

Lepší výsledky zatím nepředvádí ani konkurence. Koncern Northrop Grumann však otevřel v loňském roce jižně od Los Angeles zařízení na vývoj a výrobu polovodičového laseru. Cílem společnosti je spojit jednotlivé lasery do jednoho 100 kilowattového děla. Test tohoto postupu se plánuje na konec letošního roku.

Dalším hráčem na laserové frontě je i Boeing. Společnost však na rozdíl od Northrop Grumman nedostává žádné peníze od Pentagonu v rámci programu na rozvoj laserových technologií.

Konkurenci ale Boeing v klidu rozhodně nenechává. Před šesti týdny společnost oznámila, že její laserový systém „Thin-Disk" dosáhl při testu vyššího výkonu, kvality paprsků a času než všechny ostatní dosud známé typy polovodičových laserů.

Boeing používá podobně jako Raytheon volně dostupný laser, osvědčený v automobilovém průmyslu. Vyzdvihuje jeho spolehlivost a snadnou udržbu..

„Polovodičové lasery budou na bitevním poli znamenat hotovou revoluci," prohlašuje Scott Fancher, který ve společnosti Boeing řídí oddělení raketové obrany. Vojáci podle něj získají superpřesný nástroj, který může dramaticky snížit kolaterální škody.

Ve výzkumu laserových zbraní nechybí ani Izrael. Slibuje si od nich ochranu před raketovými a houfnicovými útoky.

Foto: Northrop Grumann, Raytheon